Program

Delia, mladá rumunská dívka, přichází do Bukurešti s rodiči vybírat cenu, kterou vyhrála v soutěži pořádané společnosti, produkující nápoje. Cena je krásné nové auto. Všechno, co Delia musí udělat, je objevit se před kamerou v reklamě. Delia a její rodiče mají však odlišné představy o tom, co dělat s novým autem. Delia má být zářivým laureátem s lesknoucím se úsměvem. Film je satirou společnosti a otroctví ke kapitalismu a konzumu. 

Projekce se koná ve spolupráci s projektem CinEd Česká republika a je podpořena Ministerstvem kultury České republiky.

Poklidný, tradicemi rytmizovaný život rodiny z indiánského kmene Wayú padá za oběť touze po bohatství. Hlavní hrdina Rapayet se odcizí způsobu života svého klanu a začne ve velkém obchodovat s marihuanou. Zprvu nevinný způsob, jak si vydělat na věno a získat milovanou ženu, přináší konflikt a marnivost a končí ve spirále pomsty a násilí uvnitř kmene. Šťastně nalezení neherci zde přirozeně zobrazují postavy vyzařující důstojnost a čest. Vizuálně vybroušená rodinná sága z prostředí rodících se drogových kartelů je komentářem národních dějin Kolumbie a její současné situace.

Projekce za podpory Velvyslanectví Kolumbijské republiky.

Úvod: Isabel Cristina Mendoza

Rozbolavělá a vystresovaná Amaia přijíždí domů z porodnice za doprovodu partnera a svých rodičů. Zatímco se rodina překřikuje, zda si k jídlu objednají sushi, nebo těstoviny, uprostřed zmatku sedí mladá žena, která už teď tuší, že se jí mateřstvím život obrátil naruby. Jen ještě neví, co všechno to znamená. Nechce se vzdát své práce, ale skloubit ji s péčí o miminko v situaci, kdy je její partner často pracovně pryč, je vyčerpávající, obzvláště ve chvíli, kdy je nucen odjet pryč na sedm týdnů. Amaia kapituluje a stěhuje se na tuto dobu k rodičům na venkov. Znovu se tak kromě matky stává dcerou a získává šanci rodiče poznat (a pochopit) z úplně jiné perspektivy. Snímek ze života pro všechny, jež někdy byli či právě jsou rodiči.

Projekce za podpory Instituto Cervantes v Praze.

Úvod: Lenka Karaka

Vrstvení vzpomínek čtyř pamětníků se propisuje jako sebeironická zkamenělina města, které mizí pod tíhou těžby uhlí. Když padá domov, co si přejeme zachovat?

Host: režisérka Eliška Dobnerová

Dneska jako člověk seš míň než ta žabička, ty vado." Film o tom, jak si Češi staví dálnici do Německa. Jeden na zahradě nosí sluchátka proti hluku a modlí se, ať už dálnice auta odvede, druhý se ji snaží dostavět a odejít konečně do důchodu, třetí chrání živočichy i rostliny a žaluje dálnici u soudu. Sedm let stavby, šestnáct kilometrů dálnice a zablokovaná společnost. Námět Hitler, hudba Wagner, účinkuje český národ.

Host: režisér Ivo Bystřičan

Chudáčci jsou nekonečná série Radia Wave. Herci a kamarádi Petr Uhlík a Adam Trnka Ernest sdílejí historky z osobního života i z práce a zamýšlejí se nad vztahy, jídlem, vlastními i cizími dovednostmi a vším ostatním, co běžný život přináší. Promyšleně improvizovaná show za mikrofonem je pokaždé plná humoru, pochval i urážek, sporů a smíření, přátelství, ASMR a jiných zvuků, které jste zatím rozhodně neslyšeli.

 

U příležitosti osmdesátých narozenin připravuje FAMU řadu oslav, retrospektiv a projekcí. Protože náš festival pojí se školou dlouholeté přátelství, rádi se k oslavám připojíme i my. Do programu jsme proto zařadili společné ohlédnutí za filmy, které z bohatého archivu vybrali naši dramaturgové.

Nechybějí mezi nimi výrazná jména československé nové vlny, jako jsou Jan Němec nebo Jaromil Jireš, ale ani snímky, které se na plátna dostávají jen zřídka – například Utři rohlíky Tomáše Polenského nebo Cagey Tigers předčasně zesnulého režiséra Aramisova. Výběr přitom sahá až do současnosti, kterou zastupuje úspěšný animovaný snímek Křehce režisérky Jamaicy Kindlové.

Krajina, architektura, zvířata, lidé. Různá roční období. Práce i odpočinek. Časy klidu i časy krize. Z obrazových materiálů zachycených v průběhu mnoha let sestavil Martin Kollár kolektivní portrét současného Slovenska, které pohledem jeho kamery působí povědomě a zároveň dystopicky. Statické záběry ožívají díky pohybu postav i hře různoběžných linií. Každý vypráví samostatný mikropříběh. Někdy s pointou, jindy bez. Jednotlivé obrazy na sebe současně rytmicky, graficky i tematicky navazují, případně vtipně kontrastují. Mozaika všedních i absurdních výjevů tak podává nečekaně systematickou zprávu o chaosu a vyšinutosti doby, v níž žijeme. 

Úvod: Greta Stocklassa

Samotář Jeremiah Johnson opouští "bělošskou" civilizaci a jeho jediným přáním je žít naprosto nezávisle. Proto se vydává do divočiny, o jejíž čistotě nikdy nepochyboval. Nezkušený nováček však musí nalézt vztah k přírodě, k Indiánům i k sobě samému. První zima v opuštěných, krásných i drsných Skalistých horách ho málem zabije. Jeho odchod do lesů přitom nemusí nutně znamenat nalezení vlastního klidu... Děj baladicky laděného westernového příběhu se odehrává kolem roku 1844 podle skutečných událostí a hlavní roli nezapomenutelným způsobem ztvárnil Robert Redford.

Dolph Springer se jednoho rána probudí, aby zjistil, že ztratil svou životní lásku, psa Paula. Během svého pátrání po Paulovi Dolph radikálně mění životy ostatních, a sám u toho riskuje zdravý rozum.

Otřesný film s parádním živým dabingem přímo v sále před publikem. Kafilérie Zawadská a Immanuel Lubrikant si tentokrát berou do huby komediální horor o hubitelích paranormálního hmyzu.

Když najdete něco fakt divného pod vaší postelí, koho zavoláte? Přece Krotitele brouků. Společnost zaměřující se na boj s paranormálním hmyzem bude mít tentokrát plné ruce práce se svou dosud nejnáročnější zakázkou – byt slavné, mladé a krásné spisovatelky je totiž nepříjemně zamořený přerostlými zmutovanými brouky lačnícími po lidském mase. Ale nebojte, celou hrůznou historií vás provedou vřele lidské a uklidňující hlasy známých hrobaříků otrlého živého dabingu Kafilerie Zawadské a Immanuela Lubrikanta. Odrazovým můstkem dabingové nálože je projekt afroamerického tvůrce Ronalda K. Armstronga z roku 1996. Nezávislou hororovou komedii s originálním názvem Bugged! Armstrong nejen režíroval, ale napsal k ní i scénář, sestřihal ji a zahrál si jednu z hlavních rolí. Přestože je to celkem zručná a sama o sobě zábavná záležitost se záměrně roztomile neumětelskými speciálními efekty, Armstrongovi se bohužel nepodařilo s ní prorazit a stala se jeho prvním a zároveň posledním celovečerním filmem.

Způsob, jakým dvojice dabérů přímo před diváky pracuje s filmem, přibližuje speciálně odabovaný trailer k filmu.