Program

Ray a Alice, dva mladí lidé z města, se setkávají během bezstarostného výletu na australský venkov. Jejich lehce trapné pokusy o sblížení vytvářejí mozaiku absurdních situací a tichých momentů, které odhalují krizi identity, prázdnotu moderních vztahů a marnou snahu o navázání skutečných lidských kontaktů. Režisér James Vaughan vytváří jemně satirický obraz generace ztracené mezi přátelstvím a odcizením. Film měl světovou premiéru na festivalu v Rotterdamu 2021. V Litoměřicích proběhne jeho česká premiéra.

Úvod: Alan Sýs

 

Autorský černobílý dokument zachycuje fungování fotbalového týmu FK Třeboutice z Litoměřicka, který se drží na posledním místě nejnižší ligy – a tedy i celé republiky. Přesto, nebo možná právě proto, jeho hráči nacházejí čistou radost ze hry samotné.

Host: režisér Albert Husák

 

Filmy Ondřeje Vavrečky se vzpírají jednoduchým kategoriím. Mohli bychom je označit za hrané, experimentální či dokumentární, ale nejvýstižnější je pojmenovat je prostě jako „hravé filmy“. Vznikají organickým procesem psaní, režie a střihu, z něhož se rodí osobitý autorský styl plný chytrých i zábavných asociací. Vavrečkův poslední, rozpustile úhledný snímek je zároveň vzpomínkou, rozloučením i zamyšlením nad hranicemi pokroku – filmem o konci světa i o konci role toaletního papíru.

Host: zvukař Jan Mesany

 

Tatínkové jsou někdy pěkní ,lumeni'. Otec Adama Oľhy, známý slovenský pedagog a filmař, se po letech společného života rozhodl opustit svou ženu a šest dětí a začít znova. Adam přejímá jeho místo a pouští se do zaznamenávání rodinných peripetií. Jako nejstarší ze sourozenců a poslední muž v rodině zkoumá otcovy staré obrazové záznamy, porovnává je se současností a pokouší se zjistit, co vedlo otce začít nový život. Zároveň odkrývá hlubší téma – nevyřčené konflikty, komunikační propasti i proměny rodinných rolí. Citlivá a silně osobní zpověď, která získala Cenu diváků na MFDF Ji.hlava 2012.

Host: režisér Adam Oľha a další členové rodiny
 

V tomto bloku filmů budeme zkoumat různé podoby práce s nalezeným materiálem (found footage) a jeho proměny v nový filmový tvar. Tvůrci těchto děl využívají záměrně vybrané záběry z archivních záznamů, dobových reklam, instruktážních či populárně-naučných filmů, ale také z hrané produkce, a zasazují je do nových, často překvapivých souvislostí. Nezřídka přitom experimentují s obrazovou deformací, zasahují přímo do filmové emulze škrábáním či malbou a narušují původní linearitu vyprávění prostřednictvím cyklení či manipulace s časem.

Výběrem toho nejzajímavějšího z experimentální found footage tvorby provede Martin Čihák, pedagog a znalec experimentálního filmu.

Snímek arménského filmového génia Artavazda Pelešjana, jenž vznikl po sedmadvacetileté odmlce, je komplexním eposem pojednávajícím o velkoleposti a zničující síle přírody. Film je složený z černobílých záběrů zobrazujících destruktivní přírodní úkazy – povodně, hurikány, sopečné výbuchy či tornáda. Místy až děsivé výjevy doplňuje symfonický či operní hudební podkres. Celek vytváří monumentální uměleckou mozaiku vykazující znaky Pelešjanovy slavné distanční montáže. Prostřednictvím této metody nás poetické dílo konfrontuje s malostí lidstva a rozbíjí naši iluzi o tom, že člověk dokáže přírodě poručit.

Úvod: Martin Čihák