Program

Díky spolupráci s pořadateli litoměřického Blešáku společně dáme šanci věcem, které nepotřebujeme, ale mohly by se hodit někomu jinému.
Koloběh a cirkulace věcí je lepší než spotřeba nového. Přijďte nalézt a objevit poklady. V nabídce budou opět také věci za dobrovolný příspěvek.
PRAVIDLA pro prodejce:
* Místa nerezervujeme
* limitujeme na rozlohu prodejního místa, aby se dostalo na každého na 1,5-2 m
* Minimální příspěvek pro ve výši 50 korun. Přispějete tak na 25. Filmový festival Litoměřice, jehož téma Ztráty a nálezy k blešáku skvěle pasuje. 
* prosíme účastníky, aby si před odchodem uklidili kolem svého místa a nenechávali žádné předměty v prostoru tržnice

SOBOTA 30. 8. 8:00 - 12:00. 

Nikdo na světě nechce být sám; už vůbec ne jeden šikovný pes z Manhattanu, a tak si sestrojí robotického kamaráda. Chlupáč a robot se stanou nerozlučnou dvojkou a společně si užívají horké osmdesátkové léto se vším všudy. Jejich pouto ale naruší nečekaná nehoda, kvůli které musí pes jednoho dne robota opustit. Animovaný snímek podle grafické novely Sary Varon vypráví dojemný příběh o samotě, síle přátelství, ale i o tom, jak se naučit jít v životě dál – a to zcela beze slov.

Doporučeno pro děti od 8-9 let.

Ray a Alice, dva mladí lidé z města, se setkávají během bezstarostného výletu na australský venkov. Jejich lehce trapné pokusy o sblížení vytvářejí mozaiku absurdních situací a tichých momentů, které odhalují krizi identity, prázdnotu moderních vztahů a marnou snahu o navázání skutečných lidských kontaktů. Režisér James Vaughan vytváří jemně satirický obraz generace ztracené mezi přátelstvím a odcizením. Film měl světovou premiéru na festivalu v Rotterdamu 2021. V Litoměřicích proběhne jeho česká premiéra.

Úvod: Alan Sýs

 

Třicetimetrový strom projíždí na vlečce několikatunového kamionu krajinou do nového prostředí. Filmová báseň zkoumá krajní podoby ekologické rozmařilosti i absurdity vizionářských plánů. Městské a vesnické stromy, které bývalý gruzínský premiér vykupuje a stěhuje do své zahrady, představují pro obyčejné venkovany společnou historii i formativní předměty identit daného místa. Dokument spoléhá na archetypální figury a předkládá příběh mýtu o splnění velkého snu na pozadí dramatu každodenního života. Unikátní pozorovací smysl režisérky Salomé Jashi bere podobu poetického vizuálního stylu, který hypnotizuje záběry na technologicky náročný proces rozplétání sítě kořenů a logisticky nepředstavitelné stěhování těchto opulentních obrů.

Úvod: Jan Vont

 

Autorský černobílý dokument zachycuje fungování fotbalového týmu FK Třeboutice z Litoměřicka, který se drží na posledním místě nejnižší ligy – a tedy i celé republiky. Přesto, nebo možná právě proto, jeho hráči nacházejí čistou radost ze hry samotné.

Host: režisér Albert Husák

 

Filmy Ondřeje Vavrečky se vzpírají jednoduchým kategoriím. Mohli bychom je označit za hrané, experimentální či dokumentární, ale nejvýstižnější je pojmenovat je prostě jako „hravé filmy“. Vznikají organickým procesem psaní, režie a střihu, z něhož se rodí osobitý autorský styl plný chytrých i zábavných asociací. Vavrečkův poslední, rozpustile úhledný snímek je zároveň vzpomínkou, rozloučením i zamyšlením nad hranicemi pokroku – filmem o konci světa i o konci role toaletního papíru.

Host: zvukař Jan Mesany

 

Brilantní humorně-poetická předtucha moderního světa. Stylisticky nejodvážnější film Jacquesa Tatiho v nové, příkladně restaurované verzi, která vzbudila velký ohlas na MFF v Cannes 2002. Pan Hulot se ocitne v modernistické části velkoměsta, uprostřed chladné architektury ze skla a chromované oceli. Ztratí se v labyrintu neosobních úřadů sídlících v těchto palácích a poté je stržen invazí amerických turistek, hekticky objíždějících evropské metropole. Film natočený v kulisách nákladně vybudovaného městečka "Tativille" u Paříže (modely 1 : 5) předznamenal pozdější architektonický experiment - pařížskou čtvrť La Défense. Každý záběr je výsledkem dokonalé choreografie pohybů, gest a manýr, zachycuje i drobné reakce postav v odlidštěném prostředí mrakodrapů. Obrazy jsou doprovázeny kakofonií zvuků a jen zlomky dialogů. Tatiho tabló obsahuje nepřeberné množství komických detailů, které při jednom zhlédnutí nelze všechny postihnout. Ve své době nedoceněné arcidílo, komediální vize na pomezí halucinace a abstrakce, je dnes považováno za nejvýznamnější vizuální inovaci ve filmu 60. let.

Úvod a doslov: David Čeněk

 

Tatínkové jsou někdy pěkní ,lumeni'. Otec Adama Oľhy, známý slovenský pedagog a filmař, se po letech společného života rozhodl opustit svou ženu a šest dětí a začít znova. Adam přejímá jeho místo a pouští se do zaznamenávání rodinných peripetií. Jako nejstarší ze sourozenců a poslední muž v rodině zkoumá otcovy staré obrazové záznamy, porovnává je se současností a pokouší se zjistit, co vedlo otce začít nový život. Zároveň odkrývá hlubší téma – nevyřčené konflikty, komunikační propasti i proměny rodinných rolí. Citlivá a silně osobní zpověď, která získala Cenu diváků na MFDF Ji.hlava 2012.

Host: režisér Adam Oľha a další členové rodiny
 

Hrdinu, kterého okouzlila výčepní ve stánku s pivem pod Žižkovskou věží, čeká odysea plná zvratů, nebezpečí a svérázných postav inspirovaných proslulou pražskou čtvrtí. Při své snaze dodat uhrančivé Báře nový sud piva bude nucen položit na pomyslné misky vah dva nejhlubší lidské city. Uhasí tu pravou žízeň? Film o lásce a pivu sbírá divácké ceny po světových festivalech.

Host: producentka Kamila Dohnalová

 

V rozpálené prosincové Floridě se absurdní humor mísí s existenciální melancholií, když poslíček rozvážkové služby a jeho slacker kamarádi hledají způsoby, jak přežít zakázkovou ekonomiku, zničit korporaci na pomerančové džusy nebo si prostě jen užít další den. Pastelově laděný animák Juliana Glandera vytvořený převážně jedním člověkem v Blenderu. Kombinuje chytlavé hip hopové písně, procítěné indie balady, i filozofické úvahy o hotdogu se setkáním s mimozemšťany a přináší hravý, okouzlující a hřejivý feel good zážitek ve stylu kultovních seriálů Cartoon Network a Adult Swim, pro něž autor dříve pracoval.

Úvod: Malvína Balvínová

 

V tomto bloku filmů budeme zkoumat různé podoby práce s nalezeným materiálem (found footage) a jeho proměny v nový filmový tvar. Tvůrci těchto děl využívají záměrně vybrané záběry z archivních záznamů, dobových reklam, instruktážních či populárně-naučných filmů, ale také z hrané produkce, a zasazují je do nových, často překvapivých souvislostí. Nezřídka přitom experimentují s obrazovou deformací, zasahují přímo do filmové emulze škrábáním či malbou a narušují původní linearitu vyprávění prostřednictvím cyklení či manipulace s časem.

Výběrem toho nejzajímavějšího z experimentální found footage tvorby provede Martin Čihák, pedagog a znalec experimentálního filmu.

Na přelomu tisíciletí se japonský národ zhroutil. Nezaměstnanost dosáhla obrovských hodnot, statisíce dětí bojkotovalo školu, dospělí ztráceli autoritu. Vláda jako nutnou reakci vymyslela "vzdělávací reformu tisíciletí" - zákon Battle Royale. Každý rok vybírá jednu třídu, kterou násilím uvrhuje do děsivé hry, aby navodila mezi studenty strach a tím získala zpět ztracený respekt. Kultovní, pro mnohé šokující a poslední dokončený film režiséra Kindži Fukasaka inspiroval řadu médií, včetně filmů, knih, animací, komiksů, vizuálních románů či videoher. Dal vzniknout fiktivnímu narativnímu žánru “battle royale”, kdy je vybraná skupina lidí instruována, aby se navzájem zabíjela, dokud nepřežije jen jeden.

Doporučení: film není vhodný pro diváky mladší 18 let a citlivější jedince. 

Úvod: Alan Sýs a Hana Galiová

 

Snímek arménského filmového génia Artavazda Pelešjana, jenž vznikl po sedmadvacetileté odmlce, je komplexním eposem pojednávajícím o velkoleposti a zničující síle přírody. Film je složený z černobílých záběrů zobrazujících destruktivní přírodní úkazy – povodně, hurikány, sopečné výbuchy či tornáda. Místy až děsivé výjevy doplňuje symfonický či operní hudební podkres. Celek vytváří monumentální uměleckou mozaiku vykazující znaky Pelešjanovy slavné distanční montáže. Prostřednictvím této metody nás poetické dílo konfrontuje s malostí lidstva a rozbíjí naši iluzi o tom, že člověk dokáže přírodě poručit.

Úvod: Martin Čihák

Synergie osobních českých textů a syrového energického projevu všech členů kapely zaručuje intenzivní koncertní zážitek. Něco něco hrají taneční indie pop, ve kterém můžete slyšet vliv post-punku, české nové vlny i současné elektroniky. Kapelu tvoří zpěvačka Alžběta Trusinová a Tomáš Tkáč, který kromě zpěvu hraje na syntezátory a kytaru. Na koncertech je doprovází bubeník Vašek Švestka.

Kapela WWW Neurobeat vznikla na počátku devadesátých let v Praze. Jako jedna z prvních rapových kapel kolem sebe soustředili první české nadšence hiphopové kultury, spoluvytvářeli základy místního graffiti, breakdancové a turntablistické scény. V současnosti WWW slučují postupy hiphopu, industrialu a elektroniky. V Čechách jsou občas přirovnáváni ke kapelám jako Beastie Boys, Massive Attack, NIN nebo Young Gods. Pro tvorbu WWW je neméně důležitá i vizuální stránka (na FIFELI budou součástí koncertu doprovodné videoprojekce) a provokativní básnické texty. V roce 2025 vydala kapela po šesti letech novou desku: Zasej obojky a sklidíš psy.

Kachnizon se ke gramofonům poprvé dostal již během studia na střední škole, v ústeckém hudebním klubu Metro. Jeho další vývoj pak směřoval k undergroundové techno scéně, kde se ustálil na dalších pár let. A na FIFELI je již pravidelným hostem.