Program

Druhá kolekce filmů natočených režisérkami ze střední a východní Evropy opět čerpá z programu festivalů, které tvoří Animation Festival Network (Anifilm, Animafest, Fest Anča, Animest a Animateka). Letošní výběr je dílem programových ředitelů těchto filmových přehlídek a poprvé byl uveden v únoru 2025 na festivalu krátkých filmů v Clérmont-Ferrand. Pásmo nabízí různorodé filmy a rozličné pohledy autorek nejen na svět, ale i na animaci. Zahrnuje například oceňovaný snímek I Died in Irpin, v němž režisérka zobrazuje svou osobní zkušenost z bombardované Ukrajiny, nebo rovněž oceňovaný, výrazně stylizovaný a znepokojivý polský loutkový film Takové zázraky se dějí.

Pásmo uvede Malvína Balvínová, dramaturgyně Anifilmu. 

Keep Out | 2023, 8 min., ČR | režie: Tan-Lui Chan
Lidé jsou zalezlí ve svých malých příbytcích a všechno, čím žijí, se odehrává ve virtuální rovině. Každý z nich natáčí a streamuje různá videa. Netuší, jak nesvobodní jsou, dokud se jeden z nich nedostane ze svého příbytku ven. Jenže objev vnější reality není pro správce jejich virtuálních životů vůbec vítaný

I Died in Irpin | 2024, 11 min., ČR, SR, Ukrajina | režie: Anastasiia Falileieva
Osobní svědectví režisérky, která se 24. února 2022 spolu se svým přítelem rozhodla opustit Kyjev. Dny, následně prožité u jeho rodičů ve městě Irpiň, jí však nepřinesly úlevu či pocit bezpečí. Stupňující se ruská agrese a uvíznutí v toxickém vztahu formovaly eponymní pocit, který přetrval i po opuštění zkoušeného města.

Motýl | 2023, 8 min., Chorvatsko, Dánsko | režie: Sunčana Brkulj
Společenství zahradních tvorů přispívá k toku života, k čemuž využívá vodu z fontány. Když ale motýl uvízne ve fontáně, ocitne se v neznámé situaci a celý řetězec se naruší. Dokážou obyvatelé této kouzelné vesničky nastolit opět rovnováhu?

Dream Rotation | 2023, 9 min., Slovensko | režie: K. Jelínková, D. Sidorova, V. Zimmermannová, R. Vakrčková
Ztracená duše si v noci razí cestu houštím lesa. Bezcílně bloudí, dokud nenarazí na skupinu podobných ztracenců, sedících uprostřed lesa u ohně. Noc a oheň je osvobozují a nyní jsou všichni připraveni sdílet příběh, který je na toto místo přivedl.

Takové zázraky se dějí | 2023, 14 min., Polsko | režie: Barbara Rupik
Originální, hluboký a vizuálně odvážný film, v němž všechny sochy v okolí oživnou, opustí svatyně a podstavce podél cest a vydají se společně na cestu. Lidé událost sledují s narůstajícími obavami. Jen jedna malá holčička v tělíčku bez kostí s údivem žasne nad průvodem neobvyklých postav.

Tři ptáčci | 2024, 8 min., Slovinsko, Chorvatsko | režie: Zarja Menart
Křehký a palčivý příběh dívčina putování jejím vnitřním světem. Při ponoru do mrazivě modrošedých krajin i do hřejivých odstínů hnědé jí budou nablízku tři společníci – ptáčci, které jí na pomoc vysílá moudrá stařena.

Boty a kopyta | 2024, 15 min., Maďarsko | režie: Viktória Traub
Autorka navazuje na svou zálibu v roztodivných tvorech mezi člověkem a zvířetem (Mořské panny a nosorožci, Anifilm 2018). Tentokrát je hlavní postavou kentauřice Paula, která touží po tom mít lidská chodidla a která randí s člověko-krokodýlem. Podobně jako jí je ale i jemu dáno do vínku něco, co se sice může snažit změnit, otázkou však bude, zda se to podaří.

Ray a Alice, dva mladí lidé z města, se setkávají během bezstarostného výletu na australský venkov. Jejich lehce trapné pokusy o sblížení vytvářejí mozaiku absurdních situací a tichých momentů, které odhalují krizi identity, prázdnotu moderních vztahů a marnou snahu o navázání skutečných lidských kontaktů. Režisér James Vaughan vytváří jemně satirický obraz generace ztracené mezi přátelstvím a odcizením. Film měl světovou premiéru na festivalu v Rotterdamu 2021. V Litoměřicích proběhne jeho česká premiéra.

Úvod: Alan Sýs

 

Autorský černobílý dokument zachycuje fungování fotbalového týmu FK Třeboutice z Litoměřicka, který se drží na posledním místě nejnižší ligy – a tedy i celé republiky. Přesto, nebo možná právě proto, jeho hráči nacházejí čistou radost ze hry samotné.

Host: režisér Albert Husák

 

Filmy Ondřeje Vavrečky se vzpírají jednoduchým kategoriím. Mohli bychom je označit za hrané, experimentální či dokumentární, ale nejvýstižnější je pojmenovat je prostě jako „hravé filmy“. Vznikají organickým procesem psaní, režie a střihu, z něhož se rodí osobitý autorský styl plný chytrých i zábavných asociací. Vavrečkův poslední, rozpustile úhledný snímek je zároveň vzpomínkou, rozloučením i zamyšlením nad hranicemi pokroku – filmem o konci světa i o konci role toaletního papíru.

Host: zvukař Jan Mesany

 

Tatínkové jsou někdy pěkní ,lumeni'. Otec Adama Oľhy, známý slovenský pedagog a filmař, se po letech společného života rozhodl opustit svou ženu a šest dětí a začít znova. Adam přejímá jeho místo a pouští se do zaznamenávání rodinných peripetií. Jako nejstarší ze sourozenců a poslední muž v rodině zkoumá otcovy staré obrazové záznamy, porovnává je se současností a pokouší se zjistit, co vedlo otce začít nový život. Zároveň odkrývá hlubší téma – nevyřčené konflikty, komunikační propasti i proměny rodinných rolí. Citlivá a silně osobní zpověď, která získala Cenu diváků na MFDF Ji.hlava 2012.

Host: režisér Adam Oľha a další členové rodiny
 

V tomto bloku filmů budeme zkoumat různé podoby práce s nalezeným materiálem (found footage) a jeho proměny v nový filmový tvar. Tvůrci těchto děl využívají záměrně vybrané záběry z archivních záznamů, dobových reklam, instruktážních či populárně-naučných filmů, ale také z hrané produkce, a zasazují je do nových, často překvapivých souvislostí. Nezřídka přitom experimentují s obrazovou deformací, zasahují přímo do filmové emulze škrábáním či malbou a narušují původní linearitu vyprávění prostřednictvím cyklení či manipulace s časem.

Výběrem toho nejzajímavějšího z experimentální found footage tvorby provede Martin Čihák, pedagog a znalec experimentálního filmu.

Snímek arménského filmového génia Artavazda Pelešjana, jenž vznikl po sedmadvacetileté odmlce, je komplexním eposem pojednávajícím o velkoleposti a zničující síle přírody. Film je složený z černobílých záběrů zobrazujících destruktivní přírodní úkazy – povodně, hurikány, sopečné výbuchy či tornáda. Místy až děsivé výjevy doplňuje symfonický či operní hudební podkres. Celek vytváří monumentální uměleckou mozaiku vykazující znaky Pelešjanovy slavné distanční montáže. Prostřednictvím této metody nás poetické dílo konfrontuje s malostí lidstva a rozbíjí naši iluzi o tom, že člověk dokáže přírodě poručit.

Úvod: Martin Čihák

Mezi zdmi a pod podlahami našich domů se skrývá jejich svět. Japonský animovaný film volně vycházející ze známé pohádky Mary Nortonové. Japonské animační studio Ghibli představuje nejen v domácím prostředí, ale i na celém světě absolutní špičku na poli tvorby animovaných filmů pro celou rodinu. Společnost, k níž vzhlíží profesionálové z oboru včetně vedení studia Pixar, si vydobylo celosvětovou slávu okouzlujícími snímky, které převážně vyvěraly z autorské imaginace zakladatele Hajaa Mijazakiho, ale často také čerpaly inspiraci z japonských i světových knih pro děti a mládež. Jak napovídá název, Arrietty ze světa půjčovníčků vychází z mezinárodně populární série britské spisovatelky Mary Nortonové, jež česky vyšla jako Pidilidi. Do scénáře filmu ji adaptoval Mijazaki a režie se ujal animátor Hiromasa Jonebajaši, jenž se předtím podílel na většině produkcí studia počínaje legendární Princeznou Mononoke. Vyprávění filmu se soustředí na vykreslení fantaskního světa půjčovníčků. To jsou malinkatí lidé žijící v prostorech mezi zdmi či pod podlahami starých domů, kteří si vše, co potřebují k životu, půjčují od jejich obyvatel. Mladá Arrietty takto se svými rodiči žije v domě, kde bydlí babička mladého chlapce Šóa. V den, kdy Šó přijede, zrovna Arrietty čeká její první výprava s tatínkem pro zásoby do světa velkých lidí.

Doporučeno pro děti od 7 let.

Když francouzští vojáci na konci 19. století drancovali Dahomejské království, ležící na území dnešního Beninu, přisvojili si mimo jiné tisíce uměleckých artefaktů. V roce 2021 bylo rozhodnuto, že 26 z nich bude vráceno do země svého původu. Režisérka Mati Diop sleduje jejich odyseu vedoucí z Paříže do Cotonou. Odkaz ukradených pokladů ožívá nejprve ve fantaskním komentáři beninského krále, kterého znázorňuje jedna ze sošek, ale také během vzrušené debaty univerzitních studentů. Film, v němž se duchové minulosti setkávají s postkoloniální přítomností afrického kontinentu, získal hlavní cenu berlínského festivalu.

Úvod: Lenka Karaka

 

Agnès Varda se ve svém osobitém dokumentu vydává po stopách dávného fenoménu sběračů – lidí, kteří sbírají to, co zůstává po sklizni na polích, ale i to, co společnost odkládá či vyhazuje. V krátkých setkáních s různými sběrači skládá mozaiku portrétů od venkovských paběrkačů až po městské obyvatele žijící z odpadu konzumní společnosti. Sama se přitom stává jednou z nich – sbírá nejen obrazy a příběhy, ale i vlastní stopy stárnutí a času. Výsledkem je hravý, intimní a zároveň kritický film o proměnách hodnot, o ekologii i lidské důstojnosti.

Úvod: David Čeněk