Program

Divácký hit loňského Berlinale vytvořil Dustin Guy Defa, režisér, scenárista a střihač tohoto snímku. Moderní zástupce americké nezávislé kinematografie přináší ve velmi příjemně plynoucím filmu vhled do duší tří sourozenců, kdysi spojených silným poutem, které však zpřetrhalo dospívání i odloučení. Hořce komediální i posmutnělé sourozenecké drama se opírá o prozaický vizuální jazyk a přináší citlivý vhled do složitosti rodinných konstelací, kde je láska, ale chybí funkční komunikační nástroje. Možná jsou to ale naše dětská já, skrze něž můžeme promluvit o minulosti. V dospělosti se přece nemusíme vzdát dětských her, nebo ano?
Uvádíme ve spolupráci s Velvyslanectvím USA v České republice. 

Úvod: Alan Sýs

 

Jedno z vrcholných děl Jiřího Trnky, širokoúhlý loutkový film Sen noci svatojánské, je svébytnou adaptací známé hry Williama Shakespeara, kterou pro potřeby loutkové hudební pantomimy upravil s pomocí Jiřího Brdečky. Snímek situovaný do červnové noci, kdy se poblíž Athén odehrává příběh dvou nešťastně zamilovaných párů, divadlem posedlých řemeslníků a nadpřirozených bytostí. Odlišné světy se setkají v lese plném kouzel a všechny postavy tu prožijí svá snová dobrodružství.
Cena za nejlepší výběr z československého filmu na festivalu v Cannes 1959.

Úvod: Hana Galiová

František uniká nudnému výkladu při vyučování na stránkách svého sešitu. Tam si kreslí různorodé postavičky, letecké souboje nebo hraje piškvorky. Čím víc se noří do hlubin své fantasie vyvstává před ním čím dál tím jasněji jedno jméno: Marie. Spolužačka, do které je bezmezně zamilovaný a se kterou by chtěl jít po škole ven.

Pro Abbáse Kiarostamího, nejvlivnější osobnost íránského filmu, znamenal snímek Kde je dům mého přítele? první mezinárodní úspěch. Pro diváky je připomínkou, že v jednoduchosti je krása a že žádné drama není příliš malé.

Film je prvním dílem režisérovy vysoce ceněné tzv. Kokerské trilogie, následovaný snímky Život jde dál (1992) a Pod olivovníky (1994), pojmenované podle města Koker na severu Íránu, kde se příběhy odehrávají. Vypráví příběh malého Ahmeda, jenž se snaží najít svého spolužáka, aby mu předal sešit a uchránil ho před trestem od učitele. Kiarostamí nahlíží děj křehkou dětskou optikou a vytváří dojem díla, které místy hraničí s dokumentem. K tomu přispívá práce s neherci, především s těmi dětskými. Zobrazená propast mezi světem dospělých a dětí působí tak autenticky, že teprve precizní dramaturgická výstavba příběhu odhaluje inscenační ráz díla.

Úvod: Alan Sýs

 

Matka s dcerou u psychoterapeuta hovoří o svých pocitech. Terapeut je požádá, aby našly jiná slova, než jaká právě použily – tentokrát adekvátnější a mírnější. Slova v tomto filmu působí jako dvojsečná zbraň, která zraňuje jak posluchače, tak toho, kdo je vyřkl. Ostatně je to zřejmé již z názvu filmu: vyznání lásky, které současně působí jako citové vydírání s cílem vzbudit v adresátovi pocit viny. Je to věta pronesená matkou, která se svou asi dvacetiletou dcerou nedokáže už celé roky najít společnou řeč. V tomto silně intimním dokumentu pozorujeme ve strohé formě a dlouhých nezkrácených pasážích blízké záběry na tváře obou postav, ve kterých se vedle vyřčených slov odrážejí i jemné nonverbální emoce na složité vztahové cestě.

Úvod: Lenka Karaka

 

Ramón a Céline jsou mladý pár, který přežil teroristický útok v hudebním klubu Bataclan v Paříži v roce 2015. Tu noc však film zobrazuje pouze okrajově a naopak se soustředí na život protagonistů po tragické události, která v jejich životech zanechala hlubokou stopu. Oba nyní zpracovávají trauma jiným způsobem. Zatímco Ramón se snaží čelit svým vzpomínkám a bolesti, Céline usiluje o návrat k „normálnímu“ životu a potlačit traumatické zážitky. Odlišné přístupy k uzdravení je však přivádějí ke konfliktu. Snímek, inspirovaný skutečnými událostmi, zkoumá křehkost lidské psychiky i zranitelnost vztahů tváří v tvář nepředstavitelné hrůze. Svou premiéru měl film v hlavní soutěži na Berlinale 2022.

Úvod: Karel Malimánek

 

Animovaný dokument, v němž čtyři lidé vyprávějí o tom, jaké bylo jejich poprvé. Čtyři první sexuální zážitky vyprávěné účastníky v rozpětí od komedie přes nostalgii až po horor jsou ilustrované různými animačními technikami.
Zlatý medvěd za krátkometrážní film na festivalu Berlinale 2006.

Renomovaný scenárista Charlie Kaufman, známý svými neobvyklými snímky jako “Věčný svit neposkvrněné mysli” nebo “V kůži Johna Malkoviche”, vytvořil spolu s Dukem Johnsonem další pozoruhodné dílo tentokrát využívající loutkovou animaci. “Anomalisa” vypráví příběh motivačního řečníka Michaela Stonea, který i přes úspěch, obdiv a uznání prožívá hlubokou nespokojenost a vnímá svět kolem sebe jako monotónní a všední. Zlom nastává během služební cesty do Cincinnati, kde potkává Lisu – jeho vytouženou anomálii. Animace mistrovsky balancuje mezi surrealismem a civilním realismem a vytváří napětí mezi pocitem ze sledování animovaného a hraného filmu, mezi snem a realitou. FIlm nabízí hlubokou reflexi témat identity, sexuality a osamělosti. Byl oceněn Velkou cenou poroty na festivalu v Benátkách v roce 2015.

Tento snímek uvádíme ve spolupráci s Velvyslanectvím USA v České republice. 

Úvod: Malvína Balvínová

 

S mistrovským uměním závěsné akrobacie Alžběty Tiché jste se mohli setkat například v Národním divadle či na Jatkách 78 v inscenacích Matěje Formana, v choreografiích Elišky Brtnické, na Letní Letné a v řadě dalších novocirkusových projektů uvedených v ČR a zahraničí. 

Koná se ve spolupráci s Institutem kresby a grafiky a Knihovnou K. H. Máchy v Litoměřicích v rámci Art District Litoměřice a akce Města čtou.

Proběhne v sobotu 31. 8. 2024 ve třech časech:  15.00 / 17.00 / 19.00, G2, Jezuitská 241/12a, Litoměřice.

Libuše Jarcovjáková je legenda světové fotografie a nespoutaná žena, která se vzepřela všem konvencím. Její život je mozaikou fascinujících setkání a divokých příběhů – od drsného undergroundu komunistického Československa, přes exkluzivní focení pro módní špičky v Tokiu, až po dramatický útěk do západního Berlína, kde byla svědkem pádu Železné opony. Z tisíců analogových fotografií a stránek osobních deníků vznikl v režii Kláry Tasovské formálně jedinečný dokument, který nadchl publikum na letošním festivalu Berlinale, KVIFF i dalších projekcí. 

Hosté: režisérka Klára Tasovská a producent Lukáš Kokeš

 

Cléo od pěti do sedmi byl ve své době nejdiskutovanější „ženský příspěvek“ k francouzské nové vlně. Hrdinka, populární zpěvačka Cléo, čeká na výsledky vyšetření, které mají potvrdit či vyvrátit podezření na rakovinu. V pět si nechá vyložit karty, v sedm má zavolat doktora. Agnès Vardová ukazuje to, co se děje v mezičase, sled mikropříběhů, v nichž se několikrát změní nálada i styl vyprávění, podle toho, s kým se hrdinka ve svém rozrušení setká. Kratičkým „filmem ve filmu“ je groteska ve stylu němé éry, v níž si zahráli Jean-Luc Godard, Eddie Constantine a Anna Karina. 

Úvod: Veronika Klusáková

 

Výrazný představitel Berlínské školy Christian Petzold ztvárňuje ve svém dojemném a diváckém filmu příběh nesympatického Leona. Ten plánoval strávit s kamarádem Felixem léto v prázdninovém domě u Baltského moře. Chtěli tam být jako přátelé, ale chtěli také pracovat - jeden na své druhé knize, druhý na svém uměleckém portfoliu. V domě je však oproti plánu také tajemná Nadja a Devid, kteří s sebou přinášejí spoustu dobré nálady. Čtveřice mladých lidí experimentuje s láskou a pro Leona to není jednoduché. Brzy hoří les, padá popel, nebe je rudé a vztahy dostávají nový rozměr.

Úvod: Alan Sýs

Jeden den, dvě zpravodajské redakce, jedna událost stojící v centru pozornosti. Český prezident má na Pražském hradě svým příznivcům a podporovatelům oznámit, zda bude či nebude znovu kandidovat do funkce. Novináři připuštěni nebudou, s prezidentovým rozhodnutím se mají seznámit až následujícího dne. O to více je vše pochopitelně zajímá už dnes. V newsroomech České televize a Hospodářských novin věnují události už od rána zvýšenou pozornost. V průběhu jednoho dne můžeme zblízka sledovat, jak dva různé týmy redaktorů, reportérů a editorů vytvářejí svou “mimořádnou zprávu” o totožné události. A když dva dělají totéž, není to totéž… Výsledkem je velmi živý a autentický vhled do práce novinářů tradičních médií v dnešní zrychlené, informacemi přehlcené době.

Host: režisér Tomáš Bojar

 

Dukla je pražská kapela hrající kytarový pop nesoucí odkaz nové vlny, post punku, devadesátkových kytarovek ale i současné klubové hudby. Mají na kontě řadu singlů, několik EP a album Honza, za které sklidili pozitivní ohlasy a nominaci na hudební ceny Apollo za desku roku 2020. Na novém album Stejný lepší (2024) je patrný posun ke klubovější hudbě, aniž by ale zároveň opouštěli to, co je pro ně typické – výrazné melodie a nostalgické texty, které s přiznanou naivitou reflektují život ve městě.

Domácí elektronický projekt Midi Lidi vznikl jako světlá odnož temnějšího hudebního tělesa Krásný Stěhovák Gerard & Sexuální Nábytek ve spojení s video-kamarády z Fiume. Hrají elektronickou hudbu se svébytnými českými texty, navíc jsou také autory soundtracků k filmům Protektor, Polski film nebo Prezident Blaník, stejně jako k seriálu Kancelář Blaník. V roce 2021 vydali dokonce hned dvě alba, a to Nikdo se ti nebude smát, když budeš mít lidi rád a Heal The World, konečně!.

Koruth je hudební projekt Anny Ruth, který harmonicky propojuje její dominantně vokální live produkci s DJ sety inspirovanými hlavně Javánským gamelanem. V těchto setech čerpá z charakteristických zlámaných a chaotických rytmů gamelanu, čímž vytváří nesourodou hudební mozaiku. Koruth přeskakuje mezi žánry a svou selekcí skladeb tká složitá, mnohoúrovňová hudební vyprávění plná různorodých dějových linií.