Program

Film navazující na Malého Pána vychází z postav a prostředí prvního dílu. V něm ústřední hrdina hledal, co mu scházelo, aniž by tušil, co to vlastně je. Na konci své dlouhé a klikaté cesty našel přátele i lásku. V navazujícím filmu se hlavní hrdina raduje ze společenského života v lesní vesnici, s Majolenkou provozuje lesní kiosek a s kamarády má kapelu. Idylu naruší až zpráva o podivných jeleňácích, ohrožujících obyvatele lesa. A podezření budí i podivínský ochranitel doktor Zetek, distribuující po lese televize. Obyvatele vesnice postupně ovládá strach, les se hemží roboty a kiosek zeje prázdnotou. Malý pán se tak opět musí vydat na cestu, aby zachránil svou milovanou Majolenku, své přátele a vlastně i svůj domov.

Dvanáct porotců má jednomyslně rozhodnout o vině či nevině mladého muže, který je obviněn z vraždy svého otce. Porotci jsou průměrní Američané s obyčejnými zájmy a zaměstnáním. V průběžném hlasování jedenáct hlasuje za vinu, jenom porotce číslo 8 je proti… Vynikající scénář, režijní mistrovství Sidneyho Lumeta a nezapomenutelné herecké výkony přispěly k vysoké a trvalé hodnotě tohoto ojedinělého díla. V roli porotce číslo 11 se představil Jiří Voskovec. Film byl v roce 1957 nominován na Oscara.

Tento snímek uvede ve spolupráci s Filmovým festivalem Litoměřice Velvyslanectví USA v České republice a Americké centrum. Velvyslanectví USA je partnerem a zároveň spoluorganizátorem této filmové projekce.

Společná výstava Svatupluka Klimeše a Briggite C. Reichl. 

Galerie Gotické dvojče. 

Otevřeno: 

•  Čt. - Pá.
  14 - 18.30 hod.
•  So.
  10 - 14 hod.

 

Na scéně autorského filmu bychom stěží našli tvůrce plujícího tak daleko od středního proudu jako Apichatpong Weerasethakul, přesto pravidelně soutěžícího na nejvýznamnějších festivalech. Memorii se vůbec poprvé vydal natáčet mimo rodné Thajsko a magicko-realistické putování Jessicy (Tilda Swinton), která čas od času zaslechne dunivý úder přicházející z neznáma, příhodně zasadil do kolumbijské krajiny. Hypnotický obraz má v Thajcových rukách stejnou váhu jako přesně zvolené slovo, zatímco Jessicu provádí sérií setkání, plánovaných i náhodných. Jeho ryzí film se tak může dotýkat i témat, na která si jiní tvůrci v lepším případě netroufnou, v horším si na nich vylámou zuby.

Výstava představuje výběr prací studentů ateliéru Aplikovaná fotografie Fakulty umění a designu UJEP. V akademickém roce 2023/2024 vznikla díla, která objevují nové perspektivy a estetické možnosti média fotografie. Každý snímek zde není jen obrazem, ale pozvánkou k hlubšímu zamyšlení a odhalení skrytých talentů. Tato výstava je mostem mezi tvůrci a diváky, výzvou k exploraci a reflexi.

Dnes obdivovaná režisérská ikona Paul Thomas Anderson měl sice za sebou na začátku nového tisíciletí tak nezaměnitelné tituly jako Hříšné noci a Magnólie, přesto dokázal překvapit nejen laického diváka svojí excentrickou romantickou komedií ověnčenou cenou za režii z festivalu v Cannes. Do svérázné pocty klasickým hollywoodským veselohrám a muzikálům, jež nadchne, uhrane i znejistí nesnadnou uchopitelností, překvapivě obsadil oblíbeného komika Adama Sandlera. Jeho Barryho Egana, drobného podnikatele s toaletními potřebami a introvertního mladíka s občasnými sklony k výbuchům hněvu není možné si nezamilovat. Sympatický podivín v modrém obleku se stane protagonistou šarmantní romance, jejíž nepravděpodobnost připomene jiný méně známý snímek velkého režiséra Minnie a Moscowitz Johna Cassavetese.

Tento snímek uvede ve spolupráci s Filmovým festivalem Litoměřice Velvyslanectví USA v České republice a Americké centrum. Velvyslanectví USA je partnerem a zároveň spoluorganizátorem této filmové projekce.

Dj Kachnizon se ke gramofonům poprvé dostal již během studia na střední škole, v ústeckém hudebním klubu Metro. Jeho další vývoj pak směřoval k undergroundové techno scéně, kde se ustálil na dalších pár let. V současnosti se již jako DJ věnuje pomalejším a propracovanějším hudebním stylům, ale stále s nádechem undergroundu. Kachnizon má svůj pořad na Rádiu B a na festivalu je pravidelným hostem.

Eric, Rachel, Maggie. Tři sourozenci, kdysi spojení silným poutem, které však zpřetrhalo dospívání i odloučení. Eric se debatě o minulosti opakovaně vyhýbá, když se však na krátký čas ocitne v rodném městě, konfrontaci se sestrami neunikne. Účast v sousedském hraní pokeru je navíc příliš lákavá na to, aby odjel podle plánu. Hořce komediální i posmutnělé sourozenecké drama se opírá o prozaický vizuální jazyk a přináší citlivý vhled do složitosti rodinných konstelací, kde je láska, ale chybí funkční komunikační nástroje. Možná jsou to ale naše dětská já, skrze něž můžeme promluvit o minulosti. V dospělosti se přece nemusíme vzdát dětských her, nebo ano?

Jedno z vrcholných děl Jiřího Trnky, širokoúhlý loutkový film Sen noci svatojanské (1959), je svébytnou adaptací známé hry Williama Shakespeara, situované do červnové noci, kdy se poblíž Athén odehraje příběh dvou nešťastně zamilovaných párů, divadlem posedlých řemeslníků a nadpřirozených bytostí. Tyto odlišné světy se střetnou v lese plném kouzel a všechny postavy tu prožijí své snové dobrodružství. – Jiří Trnka s pomocí Jiřího Brdečky upravil dramatickou předlohu pro potřeby loutkové hudební pantomimy. 

František uniká nudnému výkladu v hodině na stránkách svého sešitu. Tam si kreslí různorodé postavičky, letecké souboje nebo hraje piškvorky. Čím víc se noří do hlubin své fantasie vyvstává předním čím dál tím jasněji jedno jméno. Marie. Spolužačka do které je bezmezně zamilovaný a se kterou by chtěl jít po škole ven.

Pro Abbáse Kiarostamího, nejvlivnější osobnost íránského filmu, znamenal snímek Kde je dům mého přítele? (1987) první mezinárodní úspěch. Pro diváky je připomínkou, že v jednoduchosti je krása a že žádné drama není příliš malé.

Film je prvním dílem režisérovy vysoce ceněné tzv. Kokerské trilogie, následovaný snímky Život jde dál (1992) a Pod olivovníky (1994), pojmenované podle města Koker na severu Íránu, kde se příběhy odehrávají. Vypráví příběh malého Ahmeda, který se snaží najít svého spolužáka, aby mu předal sešit a uchránil ho před trestem od učitele. Kiarostamí nahlíží příběh křehkou dětskou optikou a vytváří dojem díla, které místy hraničí s dokumentem. K tomu přispívá práce s neherci, především s těmi dětskými. Zobrazená propast mezi světem dospělých a dětí působí tak autenticky, že až precizní dramaturgická výstavba příběhu odhaluje inscenační ráz díla.

Film uvede Alan Sýs.

Matka s dcerou u psychoterapeuta hovoří o svých pocitech a terapeut je požádá, aby našly jiná slova, než jaká právě použily – tentokrát adekvátnější a mírnější. Slova v tomto filmu působí jako dvojsečná zbraň, která zraňuje jak posluchače, tak toho, kdo je vyřkl. Ostatně je to zřejmé již z názvu filmu: vyznání lásky, které současně působí jako citové vydírání s cílem vzbudit v adresátovi pocit viny. Je to věta pronesená matkou, která se svou asi dvacetiletou dcerou nedokáže už celé roky najít společnou řeč. Obě se teď spolu učí znovu mluvit pod dohledem krakovského profesora.

Ramón a Céline jsou mladý pár, který se setká v hudebním klubu Bataclan v Paříži v noci 13. listopadu 2015. Během teroristického útoku se jim podaří vstoupit do šatny hudebníků a najít tam útočiště. Když se odsud dostanou, už nejsou stejní. A nevědí, jestli mohou žít jako předtím. Ta noc, kterou každý prožil jiným způsobem, zanechá v jejich životech hlubokou stopu a zatíží je nečekanou identitou obětí, se kterou se každý vyrovnává, jak nejlépe dovede. Isaki Lacuesta převedl na filmové plátno knihu „Mír, láska a death metal“ od Ramóna Gonzáleze, který přežil teroristický útok v Paříži. Propojil dokumentární přístup s psychologickou studií založenou na skutečných faktech týkajících se stavů obětí teroristického útoku a rozvíjí tak před námi neobvyklý pohled na extrémně tragickou událost. Film měl svoji premiéru v hlavní soutěži na Berlinale.

Animovaný dokument, v němž čtyři lidé vyprávějí o tom, jaké to bylo poprvé. Čtyři první sexuální zážitky, v rozpětí od komedie přes nostalgii až po horor, vyprávěné účastníky a ilustrované různými animačními technikami. Zlatý medvěd na festivalu v Berlíně.

Hlavním hrdinou druhého režijního počinu scenáristy Charlieho Kaufmana a spolurežiséra Dukea Johnsona je muž ve středních letech Michael Stone, který je autorem bestselleru o správném fungování zákaznického servisu a call centra. Jako vyhlášený řečník je pozván na seminář, kde má na toto téma přednést řeč. Michael je však paradoxně člověk, pro kterého komunikace s ostatními lidmi představuje velký problém. Než k proslovu dojde, seznámí se náhodně v hotelu – ústředním dějišti filmu – s Lisou, která, zdá se, může být lékem na jeho negativní pohled na život. Povědomé schéma získává animovaným provedením zajímavý rozměr. Autoři se například rozhodli přiznat animační postupy, když loutkám neodmazali mezery mezi výměnnými částmi obličeje, jak je běžné. Zároveň se celý snímek odehrává v jakémsi snovém oparu. Onen sarkastický a melancholický svět, jemuž kraluje Michael se vzácnou Frégoliho poruchou, kdy mu zjednodušeně řečeno připadají všichni lidé stejní, se tak zdá nedůvěryhodný. Kombinace postupů hraného filmu a vyjadřovacích prostředků animace totiž průběžně vytváří svůdné napětí, kdy nevíme, zda film brát jako metaforu, anebo kdy je snem a kdy zvláštním „hraným filmem.“

Tento snímek uvede ve spolupráci s Filmovým festivalem Litoměřice Velvyslanectví USA v České republice a Americké centrum. Velvyslanectví USA je partnerem a zároveň spoluorganizátorem této filmové projekce.

Film uvede Malvína Balvínová.

S mistrovským uměním závěsné akrobacie Alžběty Tiché jste se mohli setkat například v Národním divadle či na Jatkách 78 v inscenacích Matěje Formana, v choreografiích Elišky Brtnické, na Letní Letné a v řadě dalších novocirkusových projektů uvedených v ČR a zahraničí. Autorská, sólová představení této významné akrobatky a performerky budete moci naživo spatřit v sobotu 31. 8. v blízkosti litoměřického Gotického dvojčete.

Událost se koná ve spolupráci s Institutem kresby a grafiky, Kinoklubem Ostrov, Knihovnou K. H. Máchy v Litoměřicích v rámci Art District Litoměřice, za finanční podpory Ústeckého kraje a Města Litoměřice.

Proběhne v sobotu 31. 8. 2024 ve třech časech:  15.00 / 17.00 / 19.00, G2, Jezuitská 241/12a, Litoměřice.

Libuše Jarcovjáková je legenda světové fotografie a nespoutaná žena, která se vzepřela všem konvencím. Její život je mozaikou fascinujících setkání a divokých příběhů – od drsného undergroundu komunistického Československa, přes exkluzivní focení pro módní špičky v Tokiu, až po dramatický útěk do západního Berlína, kde byla svědkem pádu Železné opony. Z tisíců analogových fotografií a stránek osobních deníků vznikl v režii Kláry Tasovské formálně jedinečný dokument, který nadchl publikum na festivalu Berlinale.

Po projekci bude následovat debata s tvůrci.

Cléo od pěti do sedmi byl ve své době nejdiskutovanější „ženský příspěvek“ k francouzské nové vlně. Hrdinka, populární zpěvačka Cléo, čeká na výsledky vyšetření, které mají potvrdit či vyvrátit podezření na rakovinu. V pět si nechá vyložit karty, v sedm má zavolat doktora. Agnès Vardová ukazuje to, co se děje v mezičase, sled mikropříběhů, v nichž se několikrát změní nálada i styl vyprávění, podle toho, s kým se hrdinka ve svém rozrušení setká. Kratičkým „filmem ve filmu“ je groteska ve stylu němé éry, v níž si zahráli Jean-Luc Godard, Eddie Constantine a Anna Karina. Hudbu složil Michel Legrand, jindy spolupracovník Jacquese Demyho. Legrand se zde zároveň objevuje jako herec v roli hrdinčina nemístně rozpustilého přítele, jinak autora jejích písní.

Film uvede David Čeněk.

Leon a Felix plánovali strávit léto společně v prázdninovém domě u Baltského moře. Chtěli tam být jako přátelé, ale také chtěli pracovat - jeden na své druhé knize, druhý na svém uměleckém portfoliu. V domě jsou však také Nadja a Devid, kteří s sebou přinášejí spoustu dobré nálady. Čtveřice mladých lidí experimentuje s láskou a pro Leona to není jednoduché. Brzy hoří les, padá popel, nebe je rudé a vztahy dostávají nový rozměr.

Jeden den, dvě zpravodajské redakce, jedna událost stojící v centru pozornosti. Český prezident má dnes večer na Pražském hradě svým příznivcům a podporovatelům oznámit, zda bude či nebude znovu kandidovat do funkce. Novináři sem připuštěni nejsou, s prezidentovým rozhodnutím se mají seznámit až následujícího dne. O to více je ale pochopitelně zajímá už dnes. Také v newsroomech České televize a Hospodářských novin věnují celé věci už od rána zvýšenou pozornost. V průběhu jednoho stejného dne tu díky tomu můžeme zblízka sledovat, jak dva různé týmy redaktorů, reportérů a editorů vytvářejí svou “mimořádnou zprávu” o jedné totožné události. A když dva dělají totéž, není to úplně totéž… Výsledkem je velmi živý a autentický vhled do práce novinářů tradičních médií v dnešní zrychlené, informacemi přehlcené epoše.

Po projekci bude následovat debata s řežisérem Tomášem Bojarem.

Dukla je pražská kapela hrající kytarový pop nesoucí odkaz nové vlny, post punku, devadesátkových kytarovek ale i současné klubové hudby. Mají na kontě řadu singlů, několik EP a album Honza, za které sklidili pozitivní ohlasy a nominaci na hudební ceny Apollo za desku roku 2020. Na novém album Stejný lepší (2024) je patrný posun ke klubovější hudbě, aniž by ale zároveň opouštěli to, co je pro ně typické – výrazné melodie a nostalgické texty, které s přiznanou naivitou reflektují život ve městě.

Domácí elektronický projekt Midi Lidi vznikl jako světlá odnož temnějšího hudebního tělesa Krásný Stěhovák Gerard & Sexuální Nábytek ve spojení s video-kamarády z Fiume. Hrají elektronickou hudbu se svébytnými českými texty, navíc jsou také autory soundtracků k filmům Protektor, Polski film nebo Prezident Blaník, stejně jako k seriálu Kancelář Blaník. V roce 2021 vydali dokonce hned dvě alba, a to Nikdo se ti nebude smát, když budeš mít lidi rád a Heal The World, konečně!.

Koruth je hudební projekt Anny Ruth, který harmonicky propojuje její dominantně vokální live produkci s DJ sety inspirovanými hlavně Javánským gamelanem. V těchto setech čerpá z charakteristických zlámaných a chaotických rytmů gamelanu, čímž vytváří nesourodou hudební mozaiku. Koruth přeskakuje mezi žánry a svou selekcí skladeb tká složitá, mnohoúrovňová hudební vyprávění plná různorodých dějových linií.

Minimalistický thriller Timura Bekmambetova sleduje investigativní novinářku Amy, která vyšetřuje internetové praktiky Islámského státu při náboru mladých evropských dívek do vlastních řad. Založí si falešný facebookový profil, na němž se vydává za radikální muslimku. Vzápětí je kontaktována Bilelem, jedním z klíčových členů ISIS, jemuž se podaří získat její náklonnost. Amy brzy přestane vnímat rozdíly mezi skutečností a virtuální realitou, čímž se vystavuje čím dál tím většímu nebezpečí. Osobitý snímek, jenž vychází z reálných zkušeností francouzské novinářky Anny Erelleové, buduje zneklidňující atmosféru pouze prostřednictvím počítačové obrazovky.

Malá čarodějka Kiki se spolu se svým mluvícím kocourem Džidžim vydává na zkušenou do světa. V prostředí malebného přímořského městečka je čekají velká i malá dobrodružství. Vynalézavá a odhodlaná Kiki využije svou schopnost létat a založí si doručovací službu, aby se mohla stát opravdovou samostatnou čarodějkou. Jedinečný film z produkce studia Ghibli, které celý svět okouzlilo tituly jako Můj soused Totoro či Cesta do Fantazie, uhrane svou magickou atmosférou a hravým ztvárněním radostí i strastí dospívání.

Komedie režiséra a hudebníka Petra Marka a jeho přátel z divadelního sdružení Láhor/Soundsystem vypráví příběh manželů Radka a Johany, kteří přijíždějí inkognito na sraz adoptovaných, snažících se založit občanské sdružení. Rozhodují se totiž jestli budou adoptovat dítě a chtějí poznat „co z těch lidí vyroste“. Když se ale Radek ukvapeně představí pod cizí chatovou přezdívkou Skippi, stane se okamžitě terčem opovržení celé skupiny. Johana a Radek se i přes vyhrocenou atmosféru rozhodnou zůstat. Teprve teď se totiž "něco děje", něco osobního, a bude možné to pozorovat zblízka! Radek přijímá falešnou identitu "vyvrhele" se vším všudy a přitom s Johanou pozorují reakce ostatních. Během několikadenního pobytu v kempu Jordán, kde se sraz odehrává, vyplouvá postupně napovrch, že nejsou jediní, kteří něco skrývají.

Po projekci bude následovat debata s řežisérem Petrem Markem.

Film zpracovává příběh francouzské malířky Apolonie Sokol, kterou po dobu třinácti let sledovala dánská dokumentaristka Lea Glob. Dokáže se umělkyně prosadit ve světě současného umění, který je často svázán s tvrdým byznysem?

Apolonia vyrůstala v chátrajícím pařížském divadle v rodině excentrických umělců a bohémů. Teď studuje na prestižní umělecké škole. Mladá žena na vlastní kůži zažívá dilema umělkyně, která chce především tvořit, ale musí také z něčeho žít. Kompromisy, které je nucena dělat, se netýkají jen její práce, ale také rozhodnutí opustit své kořeny. Film získal hlavní cenu na prestižním dokumentárním festivalu IDFA.

Stylově, výtvarně a hudebně mistrovsky vytříbená milostná romance jednoho z nejzajímavějších hongkongských režisérů Wong Kar-Waie.

Hongkong 1962. Do sousedních bytů se nastěhují dva manželské páry: Chow Mo-wan se ženou a Chan Li-zhen s manželem. On je redaktor místních novin, ona sekretářka, a protože jejich partneři tráví většinu času na cestách mimo domov, bývají přes poledne a večer často sami. Mezi dvěma osamělými lidmi se pozvolna rodí křehká sounáležitost... Film se těšil neobyčejné divácké pozornosti po celém světě, ovlivnil žebříčky hudebních hitparád, změnil styly oblékání a byl oceněn také mnoha prestižními cenami. Na MFF v Cannes 2000 získal cenu pro nejlepšího herce (Tony Leung Chiu-Wai), Grand Prix technique (Christopher Doyle, Li Ping-Bing a William Chang Suk-Ping) a nominaci za režii na Zlatou Palmu.

Film uvádíme ve spolupráci s festivalem Filmasia.

Avangardní filmaři Alexander Hackenschmied a Maya Deren spolupracovali na řadě filmů. Jedním z jejich nejvlivnějších děl je experimentální film “Meshes of the Afternoon” (1943), ve kterém zkoumají podivné posuny a perspektivy lidského vědomí. O rok později se obrátili od vnitřních životů lidí k těm zvířecím, konkrétně ke dvěma kočkám (a později pěti koťatům), se kterými žili ve svém newyorském bytě.

Krátký důvěrný film o emocích a pudech v kočičí rodině, ve kterém sledujeme citlivě nasnímané chování koček, jejich interakce a péči o potomstvo. Film je zcela bez lidí. Záběry jsou rafinovaně sestříhané tak, aby vyvolávaly dojem světa, kde žijí jen kočky, téměř až na hranici antropomorfismu, jako by tyto kočky mohly žít v manhattanském bytě nezávisle na jakýchkoli majitelích. Filmové záběry kočky s koťaty mají půvab starých rytin, zároveň dýchají živočišnou láskou.

Život toulavého psa může být občas těžký, například když vás kopne kolemjdoucí. Ale někdy máte štěstí a někdo vám hodí hromadu zbylého masa, nebo můžete běhat na pláži či výt spolu s voláním k modlitbě. Den co den se Zeytin, Nazar a štěně Kartal toulají po Istanbulu, navštěvují svá oblíbená místa a kamera je sleduje na úrovni jejich čenichů. V pozadí slyšíme rozhovory lidských obyvatel města, nebo se psi náhle ocitnou uprostřed demonstrace. Klidný dokumentární snímek, který inspiruje k zamyšlení nad svobodou a solidaritou.

Pod střechou starého vesnického domu spolu žije pětičlenná rodina. Zatímco rodiče pomalu stárnou, děti dospívají a je jasné, že se už brzy vydají vlastní cestou. Do neměnného rytmu každodenního života ale vstoupí nečekaná zpráva o matčině těhotenství a myšlenka na nového sourozence postupně zasahuje všechny obyvatele domu. Od marca do mája nabízí neokázalý, intimní portrét lidské soudržnosti, často vyjádřený těmi nejmenšími projevy. Nenápadný, ale mimořádně autentický příběh je natočený se stejnou něhou a trpělivostí, s jakou příroda probouzí své smysly v jarních měsících.

Po projekci bude následovat debata s tvůrci filmu.