Sestry Sacuki a Mei se s tatínkem stěhují na venkov do strašidelného domu. Starší Sacuki musí převzít péči o domácnost, zatímco malá Mei objevuje zákoutí přilehlého lesa. Dívky se spřátelí s roztomilými lesními duchy v čele s obrovským chlupáčem Totorem a prožijí s nimi největší dobrodružství svého života. Nadčasový film mistra japonské animace Hajaa Mijazakiho v produkci studia Ghibli s ohromující obrazotvorností vypráví o každodenních radostech i trápeních diváků každého věku.

Legenda a nezmar německé kinematografie Rainer Werner Fassbinder si v jednom ze svých nejúspěšnějších filmů nebere servítky absolutně s ničím. Německá uklízečka se náhodou seznámí s o čtvrt století mladším Arabem a my sledujeme jejich partnerský život v nezaměnitelně fassbinderovské směsi melodramatických prvků s až zarážející opravdovostí při líčení lidských povah a jejich sociálních determinací. Cena FIPRESCI na IFF Cannes 1974.

Film uvede Rudolf Mašata

Protagonisté dokumentu jsou exaktní vědci, které ale navíc pojí zájem o meditaci. Stejně jako se lidské vědomí během meditace soustředí na drobné detaily, i film skládá dohromady zdánlivě spontánní záběry detailů lidí, živé i neživé přírody. Jan Šípek je autorem scénáře, kameramanem i režisérem v jedné osobě, ve snímku kombinuje různé možnosti filmového média a střídá formáty obrazu. Tlačítka bdělosti jsou meditativní koláží nejen nad smyslem poznání, ale i nad možností zachycení lidského vědomí a vědeckého poznání vůbec. Jsou hluboce lidskou, pokornou a hlavně také zábavnou sondou do nitra lidí, kteří se dokáží bavit a překvapovat životem.

Po projekci bude následovat debata s režisérem Janem Šípkem

Ačkoli jsme prakticky v dennodenním kontaktu, mnoho o sobě nevíme. Výstava, konající se v rámci projektu MIND, se snaží návštěvníkům přiblížit charakteristické rysy vietnamské kultury a jejich případné přeměny po příchodu do ČR. A zároveň chce připomenout, jak nedílnou součástí naší společnosti i každodenní reality jsou lidé vietnamského původu a jejich příběhy. 

Autorem fotografií je přední dokumentární fotograf Jindřich Štreit.

Vernisáž zahájí Klára Boumová - migrační koordinátorka Charity Česká republika. 

Výstava je uspořádána ve spolupráci s Charitou Česká republika.

Jedním z nejodvážnějších letošních filmových počinů se jistě stane nový český film Hranice lásky, který představí Hanu Vagnerovou, jež se ze stojatých vod svého vztahu s Petrem (Matyáš Řezníček) vydá prozkoumat hranice vlastní upřímnosti, otevřenosti, sexuality a zážitků s jinými partnery. Snímek režíroval jako svůj debut režisér a scenárista Tomasz Wiński a v kinech ho diváci uvidí od letošního podzimu, na 22. Filmovém festivalu Litoměřice bude uveden v předpremiéře jako na jednom z mála míst v České republice. 

Projekce s hosty a s diskuzí s diváky. Film přijede osobně uvést jeho režisér Tomasz Wiński, herec havní role Matyáš Řezníček, kameraman Kryštof Melka a jeho producenti Tereza Nejedlá a jiří Konečný. 

Debatu moderuje Filp Kršiak. 

Největší předností silného debutu režiséra Tomasze Wińskeho je především jeho vnímavost a empatie, se kterou ke kontroverznímu tématu polyamorie přistupuje. S ústředním párem (Hana Vágnerová a Matyáš Řezníček), který se rozhodne experimentovat a ohledávat své hranice lásky, se snadno ztotožníme a zrcadlíme v nich sebe. Nutí nás přemýšlet nad našimi vlastními erotickými touhami a ptát se nakolik bychom je měli nebo neměli sami naplňovat. Do jisté míry útočí na naši uzavřenost a zálibu ve stereotyp. Cena FIPRESCI na letošním festivalu v Karlových Varech potvrzuje, že se jedná o jednu z největších českých filmových událostí tohoto roku.

 

Jeden z nejúspěšnějších současných režisérů Ruben Östlund natočil Hru jako svůj třetí celovečerní film. Příběh vychází z teze, že každá lidská interakce je do jisté míry hrou. Portrétuje na základě skutečných událostí skupinu dětských zlodějů, kteří se vyžívají především v nadvládě nad svými stejně starými obětmi a bezohledné manipulaci s nimi. Svým vyhraněným obrazovým pojetím vytváří pocit náhodného pozorování a zároveň dává výrazně tušit prostor mimo rám obrazu. Nejlepší režie IFF Tokyo 2011.

Film uvede Greta Stocklassa

„V chrámu zvaném kinematografie se nachází obrazy, světlo a skutečnost. Sergej Paradžanov byl mistrem tohoto chrámu…“ řekl jednou Jean-Luc Godard. Jeden z nejvýznamnějších filmových klenotů Barva granátového jablka se v dějinách kinematografie nepodobá čemukoliv jinému. Film sleduje život arménského básníka osmnáctého století Sajat-Nova, avšak oproti tradičním životopisným filmům se vyhýbá klasickému narativu. Místo toho vytváří ve statických obrazech inspirovaných perskými miniaturami a křesťanskou ikonografií volně portrét básníkova vnitřního života a jeho poezie. Sergej Paradžanov se bohužel u sovětských cenzorů nesetkal s porozuměním, byl donucen film přestříhat a následně byl několikrát vězněn a sedmnáct let nemohl točit. Na festivalu promítneme nově zrestaurovanou kopii původního střihu.

Film uvedeTomáš Hála z Národního filmového archivu. 

"Restored in 2014 by Cineteca di Bologna/L’Immagine Ritrovata and The Film Foundation’s World Cinema Project, in association with the National Cinema Centre of Armenia and Gosfilmofond of Russia. Restoration funding provided by the Material World Charitable Foundation and The Film Foundation."

 

 

Třináctiletá Di žije v horách Severního Vietnamu v izolované komunitě Hmongů. Ti mají vlastní jazyk i tradice. Di si ráda užívá nezávazného života se svými vrstevníky a chtěla by oproti zvyku svobodně studovat. V jejich komunitě se totiž dívky vdávají již od dvanácti let a to navíc formou starodávné tradice „únosu nevěst“. Přichází den oslav lunárního Nového roku a s ním tato tradice. Podaří se Di vzdorovat nucenému sňatku, prosadit vlastní volbu a pokračovat ve vzdělávání? Mimořádně silný film o dospívání v nelehkých podmínkách natočila režisérka Ha Le Diem vtahující observační metodou, díky čemuž dostávají emoční situace plný prostor. Na největším festivalu dokumentárních filmů IDFA získal snímek cenu za nejlepší debut i za režii.

Po projekci se na dálku připojí režisérka filmu a bude následovat online diskuze

Amazonský šaman Karamakate je jedním z posledních přeživších svého kmene. Když se během různých časových období během čtyřiceti let potká s dvěma vědci, vydává se s nimi hledat mýtickou halucinogenní rostlinu chacrunu, která má mít zázračně léčivé a transcendentální účinky. Meditativní road-movie do hlubin pralesa i lidského podvědomí natočil ceněný kolumbijský režisér na černobílý filmový materiál, výrazně pracuje se zvukem a bravurně vede neherce. Film získal cenu na festivalech v Cannes a Sundance a byl prvním kolumbijským snímkem nominovaným na Oscara.

Film uvede David Čeněk, pedagog a filmový teoretik. 

Vtipná konceptuální hříčka oceňovaného krátkého filmu je postavená na prostém nápadu – záznamu příprav amatérských plavců před skokem do vody z desetimetrové věže. Drobné situace se rozvíjejí v mix grotesky, psychologických mikroportrétů a estetické studie fyzických či verbálních projevů a odvahy

Malá Nelly navštíví dům nedávno zesnulé babičky. Zatímco se rodiče probírají pozůstalostmi, děvčátko se zájmem prozkoumává nedaleké tajemné lesy. Když se matka rozhodne z ničeho nic bez rozloučení odjet, potkává Nelly v lese stejně starou holčičku…
Snímek Maminka, okouzlující portrét dětského světa s prvky magického realismu, uhranul festivalové publikum v Berlíně i v Torontu. A to nejen pro svou příjemnou krátkou stopáž a skvělé herecké výkony, ale obzvlášť díky suverénní režii a originálnímu scénáři Céline Sciammi - jedné z nejzajímavějších osobností současné kinematografie, která zaujala již svými předchozími snímky Portrét dívky v plamenech nebo Tomboy

Pohádková bytost Perinbaba řídí ze svého jeskynního světa počasí na Zemi. S pomocí obří peřiny, na které skáče jako na trampolíně, spouští v pravý čas sněhovou vánici, s pomocí kouzelných varhan zase ovládá vichr nebo vánek. Jednoho dne zachrání před kmotrou Zubatou malého Jakoubka, dítě potulných komediantů. Odvážný chlapec, který se Smrtky ani na okamžik nezalekne, jí pomáhá s vyráběním sněhu. Zároveň skrze kouzelná zrcadla pozoruje, jak lidé na zemi žijí a umírají. Zaujme ho malá dcerka vesnického rychtáře Alžbětka, které Zubatá odvede maminku a která potom vyrůstá s chamtivou macechou. Jakubovi to nedá a přes zákaz Perinbaby uteče do světa lidí. Tímto okamžikem doroste v dospělého mladého muže a stane se opět smrtelníkem. Jenže kvůli lásce je tento odvážný mladík schopen i větších obětí…

Přípravy na Velikonoce gradují, pozornost vesnice se upíná k očekávanému jarmarku. Oslavy Velkého pátku však naruší nepředvídaná událost – do kašny na náměstí najede velká bílá dodávka, která zraní jednoho z obyvatel vesnice. Přestože pachatele nikdo neviděl, celá vesnice se shodne, že se jednalo o teroristický čin. Standa (Michal Isteník) a Bróňa (Miroslav Krobot), místní dobrovolní hasiči, proto berou bezpečí vesnice do svých rukou! Adam Koloman Rybanský ve svém výjimečně zdařilém debutu citlivě zobrazuje vážné téma s komediální lehkostí a přesností – strach z neznámého. Film však nepřistupuje ke svým postavám karikaturně nebo výsměšně, naopak velmi empaticky nabízí jejich pochopení. Právě i díky tomu, skvělé režii postav a důkladné formální stylizaci se satirická komedie Kdyby radši hořelo stává nejen velmi diváckým filmem, ale je i vyzrálým kinematografickým dílem, které mělo letos světovou premiéru na Berlinale.

Po projekci bude následovat diskuze s režisérem Adamem Kolomanem Rybanským a střihačem tohoto filmu a dramaturgem našeho festivalu Alanem Sýsem.

 

Při pátrání po nezvěstné dívce se vydává policista Howie na odlehlý skotský ostrov. Tam však místní obyvatelstvo, které žije vlastními pohanskými zvyky, tvrdí, že zde dívka nikdy nežila. S blížícími se prvomájovými slavnostmi doprovázenými podivnými rituály a povážlivým chováním vesničanů stoupá v policistovi podezření. Kultovní snímek Proutěný muž (někdy u nás uváděn také pod názvem Rituál) inspiroval svojí jedinečnou kombinací folklóru s hororovými prvky řadu moderních filmů včetně nedávného filmu Slunovrat. V jedné z rolí se objeví také Christopher Lee, který svůj výkon osobně označuje za jeden z vůbec nejpovedenějších. Film zaujme především svou výraznou formální stránkou s psychedelickými pasážemi, ve kterých se ozývají pozdní šedesátá léta. Na festivalu uvedeme režisérskou verzi filmu.

Film uvede Jan Jarma.

Film přijede osobně uvést jeho režisér Martin Šulík. 

Křehká komedie Zahrada se stala tuzemskou filmovou událostí roku 1995. Režisér Martin Šulík nás pokorně zve na výlet do tajuplného života v zahradě a sugestivně nás vtahuje do prosté krásy silného příběhu. Nezapomenutelný Marián Labuda, obrazová malebnost kameramana Martina Štrby a jedna z nejéteričtějších ženských postav v historii Československého filmu v podání Zuzany Šulajové, to vše a ještě mnohem víc v nově zrestaurované verzi tohoto klenotu.

Slavnostní zakončení 22. Filmového festivalu Litoměřice.