Křik je první celovečerní hraný film Jaromila Jireše, kterým se tento tvůrce zařadil mezi úspěšné a talentované debutanty šedesátých let. Jeho generačními souputníky byli tehdejší spolužáci z pražské filmové fakulty AMU Miloš Forman, Věra Chytilová a Jiří Menzel. Inspirací pro jejich tvorbu byla francouzská filmová avantgarda, která se vyznačovala především dokumentaristickým přístupem v oblasti hrané tvorby. Zřetelný vliv dokumentaristické praxe ovlivnil i prvotinu Jaromila Jireše, která vznikla podle scénáře Ludvíka Aškenazyho. V četných reminiscencích autoři vyprávějí příběh jednoho důležitého dne v životě mladé dvojice - je to den, kdy má na svět přijít jejich první dítě. Jaromil Jireš použil nekonvenční metodu snímání skrytou kamerou. Pro zvýšení autentičnosti zde hrála také řada neherců. Film získal Zvláštní uznání za dílo mladého režiséra na XVII. MFF v Cannes 1964.

Film slavného islandského režiséra F. T. Fridrikssona vznikl podle stejnojmenného románu Einara Mara Gudmundssona, který u nás vyšel v roce 2000 a byl celkově přeložen do 14 jazyků. Hlavní postavou příběhu je mladík trpící schizofrenií. Sledujeme jeho počínání a způsob, jakým na něj lidé reagují. Nejprve se s ním setkáváme v rodinném kruhu, poznáváme jeho přátele i dívku, kterou miluje. Pak ho následujeme do nemocnice. Na psychiatrickém oddělení se setkáváme s pestrobarevnou společností. Óli Beatle věří, že složil všechny písně Beatles a poslal jim je formou telepatické zprávy, kultivovaný a vzdělaný Viktor se někdy proměňuje v Hitlera a Peter, Pallův spolubydlící, je závislý toxikoman, toužící na čínské univerzitě obhájit doktorát o Schillerovi…

První kultovní film Alexandra Jodorowskeho z raných sedmdesátých let, natáčený v Mexiku. El Topo (nebo krtek v angličtině) je gangster (hraný Jodorowským), který oblečený kompletně v černé kůži, jede na koni se svým sedmiletým synem pouští, než narazí na místo masakru. Jeden z těch, kdo masakr přežije, pak popisuje El Topovi viníky a El Topo se dá na cestu pomsty.

Experimentálně laděná love story odehrávající se v době, kdy se země vyrovnávala s úmrtím Václava Havla, mísí fikční příběh s dokumentárně zachycenou každodenní realitou, přítomnost a minulost s budoucností i osobní s veřejným. Výsledkem je nadsazená, stylově a obsahově eklektická koláž se svérázně osobitou poetikou.

Projekce s osobní účastí režiséra Ondřeje Vavrečky. 

Příběh otce a syna, kteří se z Moskvy vydají napříč Ruskem na Krym do Koktebelu, kde žije otcova sestra Marina. Na cestu se vypraví poté, co otec alkoholik přišel o byt a chlapec se začal potulovat. Bez peněz a s tlumoky na zádech směřují na jih a hledají příležitostné výdělky. Když je otec po hádce s jedním podivínem postřelen, najdou pomoc u felčarky Julie. Mezi ní a otcem vznikne citové pouto, což chlapec nelibě nese a odejde k Černému moři sám. Film se vyznačuje klidným rytmem vyprávění a civilním herectvím hlavních představitelů. Často se v něm opakují záběry otevřené krajiny jako symbolické vyjádření cesty ústřední dvojice nejen za lépe zajištěným životem, ale též za větším vzájemným porozuměním.

Celovečerní trikový film o neuvěřitelných osudech Milana Rastislava Štefánika vyprávěný formou hybridního filmu - animovaného dokudramatu.  Ve filmu odhalíme neznámé momenty plné napětí, emocí a humoru, tak jak je zažil a mohl zažít sám M. R. Štefánik na své Cestě do nemožna.

Projekce za účasti režiséra Noro Držiaka, který se po několi let podílel na přípravách grafiky, vizuálu i znělek festivalu. Je nám ctí, že můžeme Nora s jeho filmem na jubilejním ročníku festivalu uvidíme!

Americké filmové drama z roku 1998. 

Tento snímek uvede ve spolupráci s Filmovým festivalem Litoměřice Velvyslanectví USA v České republice a Americké centrum. Pro více informací o projekci a titulu navštivte stránky Amerického centra.  Velvyslanectví USA je partnerem a zároveň spoluorganizátorem této filmové projekce. 

 

Film zkoumá lidskou paměť jako schránku naší identity, naši soukromou mapu, náš čas. Vychází z osobního příběhu autorky a jejího bratra, jenž onemocněl nádorem na mozku, který mu poničil paměťová centra. Narativ i forma filmu následují představu o vnímání reality s porouchanou pamětí: postupně se rozvolňují, zápasí s časem a prostorem, uvězňují se ve smyčce. Animovaný dokument experimentuje s výtvarnými i filmovými postupy a balancuje na hraně žánrů.

Předfilm snímku Otevřená srdce. 

Cecilie a Joachim jsou mladí a zamilovaní. Těší se na svatbu a spokojený společný život. Marie a Niels jsou manželé třicátníci, kteří vychovávají tři děti. Náhoda či osud změní životy obou párů. Jednoho dne potká Niels Cecilii. Stane se tak za zvláštních okolností, které příliš nepřejí lásce. Oba jsou jak zasaženi bleskem. Láska může někdy způsobit, že lidé ztratí kontrolu nad vším, čím doposud žili. Cecilie a Niles stojí před nejtěžším rozhodnutím svého života. Mají právo všechno zbořit a mají k tomu i dost odvahy? Film režisérky Susanne Bierové vypráví i o tom, co se stane, když do obyčejných všedních dní zasáhne tragická událost. Nic už není jako dřív, vše je podrobeno neúprosnému zkoumání smyslu a pravdivosti. Komorní příběh byl natočen ve stylu dánského manifestu Dogma, kterým mladí dánští tvůrci popírají některé postupy a manýry běžné filmové velkoprodukce a naopak zdůrazňují vnitřní pravdivost a neokázalost.

 

Užijte si párty! Bouře připomínající koncert nebo taky koncert připomínající bouři. Zrní, čtyři Honzové a jeden Ondřej, hudba proplétající sny a totální dřeň hudby. Melodičnost běsnící energie, texty letící jinam. Jejich poslední album Nebeský klid má s klidem společný jen název. Vlévá se do konečků prstů, škube s každým nervem a nutí vyskočit z vlastního obrysu. Tak nestůjte, nemlčte, nepřestávejte, řvěte a neváhejte. Tenhle koncert se už nikdy nebude opakovat.

V roce 2020 digitalizovaná verze kultovního snímku si zaslouží velké plátno! Mezi filmy, kterými se na sklonku osmdesátých a na začátku devadesátých let prezentovala generace nastupujících filmařů, má Kouř režiséra Tomáše Vorla výjimečné postavení. Ke komedii, která nese podtitul „muzikál totalitního věku“, se jako ke kultovnímu projektu hlásí jak generační současníci tehdy třiatřicetiletého nekonformního tvůrce, tak diváci, kteří v roce 1990 teprve dospívali. Nezapomenutelná atmosféra, hlášky, které si dodnes pamatujeme - v Letním kině to bude jízda...