Blízkost v odloučení. Vášnivou intenzitu dvouměsíčního setkání známých básníků Ingeborg Bachmannové a Paula Celana na začátku 50. let nedokázala ani následující vzdálenost ukončit. Vznikl tak jedinečný korespondenční vztah, který trval dvacet let. Dopisy plné hlubokých úvah a porozumění i neporozumění citlivě portrétuje rakouský dokument Vysnění, kde ženskou protagonistku hraje známá rakouská skladatelka Anja Plaschg (alias Soap&Skin).

Pianistka Traude Krüger vyučuje již 60 let hru na klavír v jedné ženské věznici. Až to skoro vypadá, že si sama odpykává trest. Když má začít vyučovat uzavřenou, nevypočitatelnou a agresivní Jenny, která sedí za vraždu, zprvu to odmítne. Ale v okamžiku, kdy tuto vzpurnou dívku uslyší hrát, změní své rozhodnutí. Její nadání je zcela zřejmé a je ukryto pod slupkou drsné holky s násilnickými sklony k sobě samé, ale i k okolí. Hodiny klavíru vypadají spíše jako vzájemné měření sil. A tak se pustí do boje: proti sobě, ale i do boje společného, neboť v sázce je důležitá klavírní soutěž, během níž zbývají Jenny právě 4 minuty, aby dokázala něco, co by od ní nikdo - ani samotná Traude - nečekal.

Fotograf Benek (Tomasz Schuchardt) se chce pokusit o sebevraždu. Svůj plán však po setkání s omračující Lenou (Agnieszka Żulewska) velmi rychle mění. Navzájem se do sebe zamilovávají a Benek najednou má proč žít. Lena ho však konfrontuje s krutou realitou – má rakovinu a o léčbě nechce ani slyšet. A je těhotná. Jaké řešení nastalá situace má? Je šance, že spolu vychovají dítě? Režisér (a především kameraman) Bartosz Prokopowicz čerpal ze svých vlastních životních zkušeností. Snímek svou jemnou hudbou doslova doprovází zpěvačka Natalia Grosiak.

Brooklyn, odpoledne 22. srpna 1972. Odpoledne k padnutí. Psí odpoledne. Jen blázen by něco dělal. Ovšem Sonny (Al Pacino) se Salem (John Cazale) jdou vyloupit banku. Prázdnou banku. Zanedlouho jsou v centru zájmu nejen pracovníků banky, tedy svých rukojmích, ale také policie, po senzaci toužících médií a mnoha dalších lidí, pro které jsou hrdiny. Pro co si vlastně přišli a s čím odejdou? Neskutečný Al Pacino předvádí jeden z nejlepších hereckých výkonů všech dob, John Cazale mu více než zdatně sekunduje. Film, který byl inspirován skutečnými událostmi, byl nominován na šest Oscarů i Zlatých glóbů.

Bankovní loupež jako sportovní výzva? Johann Rettenberger je málomluvný, samotářský a úspěšný maratónský běžec… a sériový bankovní lupič. Režisér Benjamin Heisenberg (zástupce tzv. "Berlínské školy") zpracovává skutečný příběh "Pumpguna-Ronnieho", který v osmdesátých letech vstoupil do dějin rakouské kriminalistiky.

Za studentem Igorem přichází na návštěvu, potažmo kontrolu, jeho naprosto fenomenální matka. Následuje necelá půlhodina dialogu syna se svou stvořitelkou, která má značné výhrady k jeho způsobu života. A matky mají vždy pravdu. Nebo…? Jeden z nejpozoruhodnějších českých režisérů Igor Chaun při studiu natočil velmi osobní a osobitý snímek, díky němuž se mu na FAMU říkalo Federico Chaunini. K jeho zveřejnění sbíral odvahu dvacet šest let. "Ty si taky pil, ale nevypadáš jako debil. On vypadá stokrát debilněji.“ Kdo uvidí, nikdy nezapomene.

„Dělééééj! Už ste tady měli bejt štyry minuty, ty magore!“ Jiří Kára a Blanka Divišová, budoucí novomanželé. To jsou ústřední postavy tohoto svatebního videa z Prahy 7. Ovšem není svatební video jako svatební video. Respektive není ženich jako ženich, není nevěsta jako nevěsta a není obřad jako obřad. A co teprve svatebčané! Není nic kultovnějšího ani tragikomičtějšího než svatba Jiřího Káry. Občan Kára – kriminálník, bezdomovec, feťák a alkoholik. Ale také legenda. Svatba Jiřího Káry, to je nonkonformita v celé své kráse i hrůze.