Program

Tři sourozenci přijíždí na návštěvu krátce ovdovělého smutného dědečka. Před usnutím se Zuzanka rozhodne pro sourozence vyčarovat z babiččina slamáku pohádky z vybraných slov, přesně tak, jak je uměla vyprávět jejich milovaná babička. Vydávají se tak na kouzelnou cestu, která ukazuje, jak jim může vyprávění pomoci zvládat životní výzvy a nalézt útěchu i naději ve světě fantazie. Film vznikl na námět knižní předlohy Arnošta Goldflama O nepotřebných věcech a lidech a přináší do světa animace nejen fantazii, ale i silné momenty, kde se smutek a ztráta mísí s nadějí, láskou a zázraky každodenního života. Pohádky po babičce měly světovou premiéru na renomovaném festivalu Berlinale, snímek se rovněž zúčastnil nejslavnějšího festivalu animovaného filmu Annecy ve Francii.

Host: David Súkup (režisér)

Doporučeno pro děti od 5 let.

Cyril Kostka je dealer. Jeho zákazníci se mohou vysloveně udupat po jeho zboží, Cyril totiž prodává něco velmi neobvyklého... LEGO stavebnice. Šlapání po lego kostkách může většině působit bolest, ne však jeho zákazníkům. Euforická bolest spojená se sebeukájením je návyková kombinace. Cyril všechny vnímá jako ubožáky, kteří utíkají před skutečným světem. O to těžší pro něj bude konfrontace s vlastním pokřiveným vnímáním reality a sebe sama.

Host: režisér Jan Jansa

​​​​Nenávist sleduje příběh tří mladíků (Žida Vinze, Araba Saïd a Afričana Huberta), odehrávající se během jednoho dne a noci na pařížském předměstí, kde mají mnoho nepřátel. Kassovitz v něm představuje manifest proti násilí a komponuje jej s neskrývanou emocionalitou a zaujetím. Je to vstřícný portrét ztracené, frustrované generace, zbavené všech iluzí i nadějí, která prostě nemá na výběr. Toto výjimečné filmové dílo plné drsné krásy po právu představuje milník francouzské kinematografie 90. let a rovněž strhující odraz trvalé krize identity své země. Nejlepší režie na festivalu v Cannes 1995.

Úvod: Jan Jansa

Wim Wenders, průkopník Nového německého filmu, přenáší snímkem Paříž, Texas svou pozornost a estetické cítění na americký jihozápad. Film natočený dle scénáře držitele Pulitzerovy ceny Sama Sheparda je dojemnou charakterovou studií. “Americkou pustinou” bloudí vyčerpaný muž (Harry Dean Stanton), který ztratil paměť i řeč a je přinucen vrátit se ke svému životu a minulosti. Wenders a Shepard tuto jednoduchou premisu přetavili kromě mimořádně vizuálního pomníku rozlehlého drolícího se světa kaňonů a mihotajících se neonů, do silné výpovědi o maskulinitě a mýtu tradiční americké rodiny. Road movie natočené v neobyčejně sugestivním melodramatickém stylu bylo oceněno Zlatou palmou na MFF v Cannes 1984.

Úvod: Tomasz Wiński

Druhá kolekce filmů natočených režisérkami ze střední a východní Evropy opět čerpá z programu festivalů, které tvoří Animation Festival Network (Anifilm, Animafest, Fest Anča, Animest a Animateka). Letošní výběr je dílem programových ředitelů těchto filmových přehlídek a poprvé byl uveden v únoru 2025 na festivalu krátkých filmů v Clérmont-Ferrand. Pásmo nabízí různorodé filmy a rozličné pohledy autorek nejen na svět, ale i na animaci. Zahrnuje například oceňovaný snímek I Died in Irpin, v němž režisérka zobrazuje svou osobní zkušenost z bombardované Ukrajiny, nebo rovněž oceňovaný, výrazně stylizovaný a znepokojivý polský loutkový film Takové zázraky se dějí.

Pásmo uvede Malvína Balvínová, dramaturgyně Anifilmu. 

Keep Out | 2023, 8 min., ČR | režie: Tan-Lui Chan
Lidé jsou zalezlí ve svých malých příbytcích a všechno, čím žijí, se odehrává ve virtuální rovině. Každý z nich natáčí a streamuje různá videa. Netuší, jak nesvobodní jsou, dokud se jeden z nich nedostane ze svého příbytku ven. Jenže objev vnější reality není pro správce jejich virtuálních životů vůbec vítaný

I Died in Irpin | 2024, 11 min., ČR, SR, Ukrajina | režie: Anastasiia Falileieva
Osobní svědectví režisérky, která se 24. února 2022 spolu se svým přítelem rozhodla opustit Kyjev. Dny, následně prožité u jeho rodičů ve městě Irpiň, jí však nepřinesly úlevu či pocit bezpečí. Stupňující se ruská agrese a uvíznutí v toxickém vztahu formovaly eponymní pocit, který přetrval i po opuštění zkoušeného města.

Motýl | 2023, 8 min., Chorvatsko, Dánsko | režie: Sunčana Brkulj
Společenství zahradních tvorů přispívá k toku života, k čemuž využívá vodu z fontány. Když ale motýl uvízne ve fontáně, ocitne se v neznámé situaci a celý řetězec se naruší. Dokážou obyvatelé této kouzelné vesničky nastolit opět rovnováhu?

Dream Rotation | 2023, 9 min., Slovensko | režie: K. Jelínková, D. Sidorova, V. Zimmermannová, R. Vakrčková
Ztracená duše si v noci razí cestu houštím lesa. Bezcílně bloudí, dokud nenarazí na skupinu podobných ztracenců, sedících uprostřed lesa u ohně. Noc a oheň je osvobozují a nyní jsou všichni připraveni sdílet příběh, který je na toto místo přivedl.

Takové zázraky se dějí | 2023, 14 min., Polsko | režie: Barbara Rupik
Originální, hluboký a vizuálně odvážný film, v němž všechny sochy v okolí oživnou, opustí svatyně a podstavce podél cest a vydají se společně na cestu. Lidé událost sledují s narůstajícími obavami. Jen jedna malá holčička v tělíčku bez kostí s údivem žasne nad průvodem neobvyklých postav.

Tři ptáčci | 2024, 8 min., Slovinsko, Chorvatsko | režie: Zarja Menart
Křehký a palčivý příběh dívčina putování jejím vnitřním světem. Při ponoru do mrazivě modrošedých krajin i do hřejivých odstínů hnědé jí budou nablízku tři společníci – ptáčci, které jí na pomoc vysílá moudrá stařena.

Boty a kopyta | 2024, 15 min., Maďarsko | režie: Viktória Traub
Autorka navazuje na svou zálibu v roztodivných tvorech mezi člověkem a zvířetem (Mořské panny a nosorožci, Anifilm 2018). Tentokrát je hlavní postavou kentauřice Paula, která touží po tom mít lidská chodidla a která randí s člověko-krokodýlem. Podobně jako jí je ale i jemu dáno do vínku něco, co se sice může snažit změnit, otázkou však bude, zda se to podaří.

Focení a tisk fotek pro festivalové návštěvníky a návštěvnice.

Zdarma díky podpoře a partnerství NIKON, foyer kina Máj. 

16:00 - 21:00

 

Raut před slavnostním zahájením je již tradicí. 

Letos s krátkým povídáním o historii FIFELI, když je to 25. výročí. 

Raut bude sestaven opět s podporou lokálních firem a produktů. 

Nejlepší čas na společné hovory. 

Slunce, moře, nemuset nic. Pětačtyřicetileté Ester to po letech péče o syna Davida s mentálním postižením připadá jako sen. Přijímá proto pozvání přátel přijet za nimi do Itálie. V cizím prostředí je ale David nepředvídatelný, plný emocí, působí problémy. Ester nechce být nikomu na obtíž, nastartuje proto starý odstavený karavan a vyrazí sama se synem na cestu napříč Itálií. Žádný plán, povinnosti, jen oni dva. Do jejich života vpadne bezprostřední Zuza, před kterou mohou být sami sebou. Ester si také díky ní uvědomí, že její syn už není dítětem, a konečně najde odvahu chtít od života i něco pro sebe. Film Karavan je poetická road movie o svobodě, různých podobách lásky, o agresivní touze začít konečně žít, nejen přežívat.

Delegace: režisérka Zuzana Kirchnerová, producentka Dagmar Sedláčková, herečka Juliána Brutovská, kameramanka Simona Weisslechner a spoluscenárista Tomáš Bojar.

Slavnostní zahájení moderuje Lenka Karaka.

 

Česká RAPublika představuje první dokument o české rapové scéně. Hugo Toxxx, James Cole a Orion na pódiu, ale především mimo něj. Tři přední čeští rappeři, deset skladeb, deset živých, někdy i živelných filmových situací. A v nich výřečná profesorka lingvistiky, oprsklé děti z romského ghetta v Karviné, přísná matriční úřednice, žáci základní školy na pražském Jižním městě, sám zachránce českého jazyka Josef Jungmann či „všehoschopná“ Hana Hegerová. Dnes, o 17 let později, nejen, že stále dělají hudbu na vysoké úrovni, přijímanou jak širokou veřejností, tak i odborníky, ale rap se stal jedním z dominantních žánrů české hudební scény. Přijďte si zavzpomínat na jeho začátky v mimořádně zábavném a kultovním filmu Pavla Abraháma z roku 2008.

Projekce proběhne z 35mm kopie.

Host: scenárista Tomáš Bojar

DJ set navazující (nejen) na projekci filmu Česká RAPublika. 

Díky spolupráci s pořadateli litoměřického Blešáku společně dáme šanci věcem, které nepotřebujeme, ale mohly by se hodit někomu jinému.
Koloběh a cirkulace věcí je lepší než spotřeba nového. Přijďte nalézt a objevit poklady. V nabídce budou opět také věci za dobrovolný příspěvek.
PRAVIDLA pro prodejce:
* Místa nerezervujeme
* limitujeme na rozlohu prodejního místa, aby se dostalo na každého na 1,5-2 m
* Minimální příspěvek pro ve výši 50 korun. Přispějete tak na 25. Filmový festival Litoměřice, jehož téma Ztráty a nálezy k blešáku skvěle pasuje. 
* prosíme účastníky, aby si před odchodem uklidili kolem svého místa a nenechávali žádné předměty v prostoru tržnice

SOBOTA 30. 8. 8:00 - 12:00. 

Nikdo na světě nechce být sám; už vůbec ne jeden šikovný pes z Manhattanu, a tak si sestrojí robotického kamaráda. Chlupáč a robot se stanou nerozlučnou dvojkou a společně si užívají horké osmdesátkové léto se vším všudy. Jejich pouto ale naruší nečekaná nehoda, kvůli které musí pes jednoho dne robota opustit. Animovaný snímek podle grafické novely Sary Varon vypráví dojemný příběh o samotě, síle přátelství, ale i o tom, jak se naučit jít v životě dál – a to zcela beze slov.

Doporučeno pro děti od 8-9 let.

Ray a Alice, dva mladí lidé z města, se setkávají během bezstarostného výletu na australský venkov. Jejich lehce trapné pokusy o sblížení vytvářejí mozaiku absurdních situací a tichých momentů, které odhalují krizi identity, prázdnotu moderních vztahů a marnou snahu o navázání skutečných lidských kontaktů. Režisér James Vaughan vytváří jemně satirický obraz generace ztracené mezi přátelstvím a odcizením. Film měl světovou premiéru na festivalu v Rotterdamu 2021. V Litoměřicích proběhne jeho česká premiéra.

Úvod: Alan Sýs

 

Třicetimetrový strom projíždí na vlečce několikatunového kamionu krajinou do nového prostředí. Filmová báseň zkoumá krajní podoby ekologické rozmařilosti i absurdity vizionářských plánů. Městské a vesnické stromy, které bývalý gruzínský premiér vykupuje a stěhuje do své zahrady, představují pro obyčejné venkovany společnou historii i formativní předměty identit daného místa. Dokument spoléhá na archetypální figury a předkládá příběh mýtu o splnění velkého snu na pozadí dramatu každodenního života. Unikátní pozorovací smysl režisérky Salomé Jashi bere podobu poetického vizuálního stylu, který hypnotizuje záběry na technologicky náročný proces rozplétání sítě kořenů a logisticky nepředstavitelné stěhování těchto opulentních obrů.

Úvod: Jan Vont

 

Autorský černobílý dokument zachycuje fungování fotbalového týmu FK Třeboutice z Litoměřicka, který se drží na posledním místě nejnižší ligy – a tedy i celé republiky. Přesto, nebo možná právě proto, jeho hráči nacházejí čistou radost ze hry samotné.

Host: režisér Albert Husák

 

Filmy Ondřeje Vavrečky se vzpírají jednoduchým kategoriím. Mohli bychom je označit za hrané, experimentální či dokumentární, ale nejvýstižnější je pojmenovat je prostě jako „hravé filmy“. Vznikají organickým procesem psaní, režie a střihu, z něhož se rodí osobitý autorský styl plný chytrých i zábavných asociací. Vavrečkův poslední, rozpustile úhledný snímek je zároveň vzpomínkou, rozloučením i zamyšlením nad hranicemi pokroku – filmem o konci světa i o konci role toaletního papíru.

Host: zvukař Jan Mesany

 

Brilantní humorně-poetická předtucha moderního světa. Stylisticky nejodvážnější film Jacquesa Tatiho v nové, příkladně restaurované verzi, která vzbudila velký ohlas na MFF v Cannes 2002. Pan Hulot se ocitne v modernistické části velkoměsta, uprostřed chladné architektury ze skla a chromované oceli. Ztratí se v labyrintu neosobních úřadů sídlících v těchto palácích a poté je stržen invazí amerických turistek, hekticky objíždějících evropské metropole. Film natočený v kulisách nákladně vybudovaného městečka "Tativille" u Paříže (modely 1 : 5) předznamenal pozdější architektonický experiment - pařížskou čtvrť La Défense. Každý záběr je výsledkem dokonalé choreografie pohybů, gest a manýr, zachycuje i drobné reakce postav v odlidštěném prostředí mrakodrapů. Obrazy jsou doprovázeny kakofonií zvuků a jen zlomky dialogů. Tatiho tabló obsahuje nepřeberné množství komických detailů, které při jednom zhlédnutí nelze všechny postihnout. Ve své době nedoceněné arcidílo, komediální vize na pomezí halucinace a abstrakce, je dnes považováno za nejvýznamnější vizuální inovaci ve filmu 60. let.

Úvod a doslov: David Čeněk

 

Tatínkové jsou někdy pěkní ,lumeni'. Otec Adama Oľhy, známý slovenský pedagog a filmař, se po letech společného života rozhodl opustit svou ženu a šest dětí a začít znova. Adam přejímá jeho místo a pouští se do zaznamenávání rodinných peripetií. Jako nejstarší ze sourozenců a poslední muž v rodině zkoumá otcovy staré obrazové záznamy, porovnává je se současností a pokouší se zjistit, co vedlo otce začít nový život. Zároveň odkrývá hlubší téma – nevyřčené konflikty, komunikační propasti i proměny rodinných rolí. Citlivá a silně osobní zpověď, která získala Cenu diváků na MFDF Ji.hlava 2012.

Host: režisér Adam Oľha a další členové rodiny
 

Hrdinu, kterého okouzlila výčepní ve stánku s pivem pod Žižkovskou věží, čeká odysea plná zvratů, nebezpečí a svérázných postav inspirovaných proslulou pražskou čtvrtí. Při své snaze dodat uhrančivé Báře nový sud piva bude nucen položit na pomyslné misky vah dva nejhlubší lidské city. Uhasí tu pravou žízeň? Film o lásce a pivu sbírá divácké ceny po světových festivalech.

Host: producentka Kamila Dohnalová

 

V rozpálené prosincové Floridě se absurdní humor mísí s existenciální melancholií, když poslíček rozvážkové služby a jeho slacker kamarádi hledají způsoby, jak přežít zakázkovou ekonomiku, zničit korporaci na pomerančové džusy nebo si prostě jen užít další den. Pastelově laděný animák Juliana Glandera vytvořený převážně jedním člověkem v Blenderu. Kombinuje chytlavé hip hopové písně, procítěné indie balady, i filozofické úvahy o hotdogu se setkáním s mimozemšťany a přináší hravý, okouzlující a hřejivý feel good zážitek ve stylu kultovních seriálů Cartoon Network a Adult Swim, pro něž autor dříve pracoval.

Úvod: Malvína Balvínová

 

V tomto bloku filmů budeme zkoumat různé podoby práce s nalezeným materiálem (found footage) a jeho proměny v nový filmový tvar. Tvůrci těchto děl využívají záměrně vybrané záběry z archivních záznamů, dobových reklam, instruktážních či populárně-naučných filmů, ale také z hrané produkce, a zasazují je do nových, často překvapivých souvislostí. Nezřídka přitom experimentují s obrazovou deformací, zasahují přímo do filmové emulze škrábáním či malbou a narušují původní linearitu vyprávění prostřednictvím cyklení či manipulace s časem.

Výběrem toho nejzajímavějšího z experimentální found footage tvorby provede Martin Čihák, pedagog a znalec experimentálního filmu.

Na přelomu tisíciletí se japonský národ zhroutil. Nezaměstnanost dosáhla obrovských hodnot, statisíce dětí bojkotovalo školu, dospělí ztráceli autoritu. Vláda jako nutnou reakci vymyslela "vzdělávací reformu tisíciletí" - zákon Battle Royale. Každý rok vybírá jednu třídu, kterou násilím uvrhuje do děsivé hry, aby navodila mezi studenty strach a tím získala zpět ztracený respekt. Kultovní, pro mnohé šokující a poslední dokončený film režiséra Kindži Fukasaka inspiroval řadu médií, včetně filmů, knih, animací, komiksů, vizuálních románů či videoher. Dal vzniknout fiktivnímu narativnímu žánru “battle royale”, kdy je vybraná skupina lidí instruována, aby se navzájem zabíjela, dokud nepřežije jen jeden.

Doporučení: film není vhodný pro diváky mladší 18 let a citlivější jedince. 

Úvod: Alan Sýs a Hana Galiová

 

Snímek arménského filmového génia Artavazda Pelešjana, jenž vznikl po sedmadvacetileté odmlce, je komplexním eposem pojednávajícím o velkoleposti a zničující síle přírody. Film je složený z černobílých záběrů zobrazujících destruktivní přírodní úkazy – povodně, hurikány, sopečné výbuchy či tornáda. Místy až děsivé výjevy doplňuje symfonický či operní hudební podkres. Celek vytváří monumentální uměleckou mozaiku vykazující znaky Pelešjanovy slavné distanční montáže. Prostřednictvím této metody nás poetické dílo konfrontuje s malostí lidstva a rozbíjí naši iluzi o tom, že člověk dokáže přírodě poručit.

Úvod: Martin Čihák

Synergie osobních českých textů a syrového energického projevu všech členů kapely zaručuje intenzivní koncertní zážitek. Něco něco hrají taneční indie pop, ve kterém můžete slyšet vliv post-punku, české nové vlny i současné elektroniky. Kapelu tvoří zpěvačka Alžběta Trusinová a Tomáš Tkáč, který kromě zpěvu hraje na syntezátory a kytaru. Na koncertech je doprovází bubeník Vašek Švestka.

Kapela WWW Neurobeat vznikla na počátku devadesátých let v Praze. Jako jedna z prvních rapových kapel kolem sebe soustředili první české nadšence hiphopové kultury, spoluvytvářeli základy místního graffiti, breakdancové a turntablistické scény. V současnosti WWW slučují postupy hiphopu, industrialu a elektroniky. V Čechách jsou občas přirovnáváni ke kapelám jako Beastie Boys, Massive Attack, NIN nebo Young Gods. Pro tvorbu WWW je neméně důležitá i vizuální stránka (na FIFELI budou součástí koncertu doprovodné videoprojekce) a provokativní básnické texty. V roce 2025 vydala kapela po šesti letech novou desku: Zasej obojky a sklidíš psy.

Kachnizon se ke gramofonům poprvé dostal již během studia na střední škole, v ústeckém hudebním klubu Metro. Jeho další vývoj pak směřoval k undergroundové techno scéně, kde se ustálil na dalších pár let. A na FIFELI je již pravidelným hostem.

Zpracování Schulzovy povídky „Sanatorium na věčnosti", která byla jako titulní próza stejnojmenné knihy přeložena i do češtiny. Poetická reflexe pomíjivosti a smrti. Hrdina příběhu přijíždí do podivného bezčasí jakéhosi zvláštního sanatoria, aby se setkal se svým dávno mrtvým otcem, nenávratně ztraceným dětstvím i zničenou tradiční židovskou kulturou v Polsku. Tíživá melancholie se mísí s fantaskními představami v schulzovském duchu, vzpomínky z dětství se mísí se surrealistickou skutečností, kterou prožívá. Cena poroty na festivalu v Cannes 1973.

Projekce ve spolupráci s Polským institutem v Praze.

Úvod: Tomasz Mielnik

 

Mezi zdmi a pod podlahami našich domů se skrývá jejich svět. Japonský animovaný film volně vycházející ze známé pohádky Mary Nortonové. Japonské animační studio Ghibli představuje nejen v domácím prostředí, ale i na celém světě absolutní špičku na poli tvorby animovaných filmů pro celou rodinu. Společnost, k níž vzhlíží profesionálové z oboru včetně vedení studia Pixar, si vydobylo celosvětovou slávu okouzlujícími snímky, které převážně vyvěraly z autorské imaginace zakladatele Hajaa Mijazakiho, ale často také čerpaly inspiraci z japonských i světových knih pro děti a mládež. Jak napovídá název, Arrietty ze světa půjčovníčků vychází z mezinárodně populární série britské spisovatelky Mary Nortonové, jež česky vyšla jako Pidilidi. Do scénáře filmu ji adaptoval Mijazaki a režie se ujal animátor Hiromasa Jonebajaši, jenž se předtím podílel na většině produkcí studia počínaje legendární Princeznou Mononoke. Vyprávění filmu se soustředí na vykreslení fantaskního světa půjčovníčků. To jsou malinkatí lidé žijící v prostorech mezi zdmi či pod podlahami starých domů, kteří si vše, co potřebují k životu, půjčují od jejich obyvatel. Mladá Arrietty takto se svými rodiči žije v domě, kde bydlí babička mladého chlapce Šóa. V den, kdy Šó přijede, zrovna Arrietty čeká její první výprava s tatínkem pro zásoby do světa velkých lidí.

Doporučeno pro děti od 7 let.

Svými přístupy k tvorbě komiksu Vás osobně provede autor grafických románů, ilustrátor a tvůrce animovaných filmů Pavel Kučera AKA Pavlatoar. V závěru workshopu Vás čeká beseda k jeho knize Jedna k jedný (Centrala, 2024), jíž je věnována i aktuální 11. open air výstava cyklu Osvícení v parteru G2.

Zdarma, bez nutnosti akreditace ani předešlé rezervace. Vhodné pro děti 5+ a dospělé.
V rámci projektu ART DISTRICT LITOMĚŘICE pořádá Institut kresby a grafiky, z. s. za finanční podpory Města Litoměřice. Změna programu vyhrazena.

 

Posledním významným filmovým projektem polského režiséra Krzysztofa Kieślowského byla volná trilogie Tři barvy, která vznikla ve francouzsko-polské koprodukci. Společně se scenáristou Krzysztofem Piesiewiczem se v ní inspiroval barvami trikolory a heslem francouzské revoluce Volnost, Rovnost, Bratrství. První částí je film nazvaný Tři barvy: Modrá. Jeho hrdinka Julie při tragické autonehodě ztratí muže, úspěšného skladatele evropského formátu Patrice a dcerku Annu. Julie utrpí silný psychický šok a uvědomí si, že ztrátou rodiny přišla o všechno, na čem jí záleželo. Pokouší se začít svůj život znovu, ale v anonymitě. Chce se tak osvobodit od všech věcí: majetku i vlastní minulosti... Film získal Zlatého lva a Volpiho pohár za ženský herecký výkon Juliette Binocheové, na 50. MFF v Benátkách a pět Césarů (režie, nejlepší herečka, kamera, hudba, zvuk) za rok 1993. 

Úvod: Lukáš Csicsely

Když francouzští vojáci na konci 19. století drancovali Dahomejské království, ležící na území dnešního Beninu, přisvojili si mimo jiné tisíce uměleckých artefaktů. V roce 2021 bylo rozhodnuto, že 26 z nich bude vráceno do země svého původu. Režisérka Mati Diop sleduje jejich odyseu vedoucí z Paříže do Cotonou. Odkaz ukradených pokladů ožívá nejprve ve fantaskním komentáři beninského krále, kterého znázorňuje jedna ze sošek, ale také během vzrušené debaty univerzitních studentů. Film, v němž se duchové minulosti setkávají s postkoloniální přítomností afrického kontinentu, získal hlavní cenu berlínského festivalu.

Úvod: Lenka Karaka

 

Patnáctiletý Enrique, pro blízké Eňo, tráví prázdniny s babičkou. Pobyt s ní je rytmizován nepříliš častými návštěvami jeho matky Martiny, která pracuje daleko. Přesto chlapec doufá, že si ho již brzy vezme k sobě. Kontaktu s mámou ale ubývá a její přítomnost je pomalu nahrazována ne zrovna lichotivým obrazem tvořeným vesnickými pomluvami. Enrique se tedy pouští do pátrání, kde je vlastně pravda. Stejně jako předchozí krátký film Dom Strom (2024) je i celovečerní debut režisérky Kataríny Gramatové zasazen do vyloučené vesnice Utekáč, kde skrze oprýskané zdi domů prosvítá mnohdy neradostná realita současného Slovenska. V hlavních rolích excelují neherci, reální obyvatelé slovenské doliny, ze které se „do nebe“ zdá nekonečně daleko.

Hosté: herečka Jana Oľhová, producentka Julie Žáčková a kameraman Tomáš Kotas

Agnès Varda se ve svém osobitém dokumentu vydává po stopách dávného fenoménu sběračů – lidí, kteří sbírají to, co zůstává po sklizni na polích, ale i to, co společnost odkládá či vyhazuje. V krátkých setkáních s různými sběrači skládá mozaiku portrétů od venkovských paběrkačů až po městské obyvatele žijící z odpadu konzumní společnosti. Sama se přitom stává jednou z nich – sbírá nejen obrazy a příběhy, ale i vlastní stopy stárnutí a času. Výsledkem je hravý, intimní a zároveň kritický film o proměnách hodnot, o ekologii i lidské důstojnosti.

Úvod: David Čeněk

Vozka smrti, základní dílo švédské školy, pro Ingmara Bergmana „film, který mne nejvíce poznamenal“. Evokuje věčný sen o druhé šanci, která by nám dovolila prožít život podruhé, bez všech pochybení a křivd, jimiž jsme ublížili bližním. Jako u Danta, stojí i u Victora Sjöströma na počátku děje pád do spánku, který je už napůl smrtí. Antihrdina, který má na svědomí neštěstí dvou žen, se musí stát vozkou Smrti, aby z této mezní perspektivy konečně nahlédl smysl života, na nějž mu v běhu žití nezbyl čas ani myšlenky. Jaký lepší námět si může přát kinematografie – nový umělecký druh, který po uplynutí prvního čtvrtstoletí své existence musí složit zkoušku dospělosti? Protože je evidentní, že v této zkoušce se skrývala výzva, která Sjöströma lákala, a na niž odpověděl na svou dobu nezvyklou strukturou retrospektiv či průkopnickým užitím víceexpozicí.

Film živě doprovodí kapela B4.